roky 1955 - 1956

ROK 1955

V členství MNV nebylo v tomto roce změn.

Místní národní výbor:
Plánem bylo v téže složení, v jakém vyšlo z voleb. Místním tajemníkem byl nadále Jindřich Flajšman z č.p. 24 a předsedou s. Bohumír Šourek z č.p. 46. Pokladníkem zvolen Zdeněk Krulík, úředníkem PBZ Železný Brod. Schůze rady bývala pravidelně ve středu. Instruktorem ONV a velikým pomocníkem rady MNV byl s. Antonín Vohlmut ze Semil.
Soutěž MNV:
Zdejší MNV byl v socialistické soutěži s MNV (místní národní výbor). Skuhrov - Huntířov. Zástupci obou NV se občas scházeli, porovnávali svou činnost na různých úsecích práce a hodnotili tak pořadí. Většinou vyhrával Skuhrov, hlavně pro větší brigádnické úsilí občanů.
Komise NV:
Komise MNV byly ustaveny, ale nelze říci, že by pracovaly tak, aby jejich přínos byl skutečně pociťován. Tak se veškerá práce soustřeďovala vlastně u placených funkcionářů: tajemníka a předsedy MNV.
Slavnostní schůze MNV:
U příležitosti různých výročí byla pořádána veřejná zasedání MNV s občanstvem. V tomto roce byla taková schůze např. k 10.výročí osvobození ČSR v pátek dne 6.května. Na této schůzi přednesl předseda MNV přehled o tom, co se za uplynulých 10 let ve zdejší obci vykonalo a ukázalo se, že toho nebylo málo. Schůze byla však málo navštívena, ani členové MNV se všichni nedostavili
Výbor žen při MNV:
V osobě předsedkyně nebylo v tomto roce změn proti loňsku. Rovněž tak činnost se nezměnila. Protože některé členky výboru se nescházely, byl výbor rozšířen s. Kinskou.
Finanční hospod. MNV:
Podle účetní uzávěrky činily příjmy obce v roce celkem 84.562,59 Kčs a vydání celkem 82.137,05.
Počasí:
Leden: Prvých 5dnů byly mrazy do -20°C, pak občas sněžilo a pršelo. Mrazy nepřekračovaly -5°C Ke konci měsíce přišla obleva.

Únor: Na začátku napadlo hodně sněhu a téměř po celý únor byly mrazy do -20°C Byla to pěkná slunečná zima.

Březen: Na začátku byly ještě mrazy do -18°C Byla vysoká vrstva sněhu. Od 10. mrazy polevily a teploměr se ustálil na 0°C 17. byla první jarní bouře. 18. prudká sněhová bouře (hlavně na kopci.) 24. opět bouřka

Duben: Počátkem dubna zmizel sníh, ale celý duben byl studený. Střídal se déšť se sněhem, nic nerostlo a do polí se nemohlo. 25. napadla velká vrstva sněhu.
Květen: Teprve začátkem května byl poněkud teplejší, ale opět se brzo ochladilo. Teploty stále kolem nuly a po dní. 21. klesl teploměr na -2°C a ve dne byla při 5°C bouřka. 22. opět mráz a přes den chumelilo. Mrazy byly pak denně až do 24.května. Další mrazík byl 30.května.

Červen: Přinesl pár pěkných dní. Na Medarda pršelo. 12.byl poslední ranní mráz. Druhá polovina byla celkem bez dešťů s mírnou teplotou.

Červenec: Od začátku byly každodenně ohromné lijáky. Polovina sen zůstala venku(hlavně v jiných obcích). 13. byl zvláště silný příval s kroupami. Tyto denní lijáky trvaly až do konce měsíce.

Srpen: Lilo a byla zima až do 11. Pak hezké slunné dny, které byly občas přerušovány lijáky a bouřemi.

Září: Chladna, neschlo, deště. V druhé polovině pěkné počasí, celkem chladné. Koncem září se opět ohlásily již opět první mrazíky.
Říjen: Pěkné, ale dosti chladné počasí trvalo nadále. V druhé polovině se mrazíky zvýšily až na -5°C Dne 30.října až na -8°C.

Listopad: Prvá polovina byla sychravá. 16. padal již první sníh, pak bylo deštivo.

Prosinec: Deštivo, bláto, lijáky. Časté ledovatky, deště. 29. bouřka s velikými blesky.

Polní práce:
Vcelku rok byl mokrý a pro polní práce nepříznivý. Zima trvala do konce května a koncem září začala nová. Obilí přezimovalo dost špatně, na jaře se objevila plíseň sněžná, ale přesto nelze říci, že by byly úrody špatné. Sena bylo jak málokterý rok. Se sázením brambor se začalo kolem 10. května. Vybíraly se od poloviny září do poloviny října.

Stromy:
Třešně začaly kvést 11.května, švestky koncem května, jabloně až v červnu. Úroda ovoce byla u nás podprůměrná(jinde velmi malá). Švestky začaly dozrávat až v říjnu. Malin bylo málo, borůvek a hub bylo také méně než jiná léta

Senoseč:
Senoseč začala v polovici června. Kdo neusušil včas, dosušoval velmi těžko.

Otavy:
Otavy přišli současně se žněmi. Sklidili se poměrně dobře. Poněvadž bylo dostatek vláhy, sekalo se 3x, někde i 4x.

Žně:
Žně začaly 10. srpna, tedy se zpožděním. Žita a pšenice se dostaly domů dobře. Ale ovsy mokly a vzrůstaly v panácích. Obilí stálo na polích nepokoseno ještě v září. Poslední obilí se sváželo v říjnu.

Zvěř:
Z r.1954 na 1955 přezimovala zvěř dobře, ztráty byly nepatrné. Zvěř byla celé zimní období dobře krmena, u nás zásluhou „honce“ Jindřicha Stuchlíka st. (kaštany, žaludy, směska, jetel…) V poslední době se množí stížnosti na škody, které způsobuje zvěř (bažanti - sručí) na polích.

Nové metody:
Již po několik let není v obcích veřejný plemeník. V Železném Brodě bylo uvedeno do provozu inseminační středisko, které provádí oplozování uměle. Tím odpadla obcím povinnost chovat plemenného býka. Inseminační stanice pracuje od r. 1952. Plemenný kozel byl umístěn u p. Bukvice. S kozlem měl MNV veliké starosti. Ukázalo se totiž, že kozel je neplodný. Proto občané chovající kozy, nechtěli zaplatit národnímu výboru dávku z koz.
Dodávky:
Výměra dodávek se prováděla tím způsobem, že se výměra zemědělské (u vajec orné) půdy vynásobila stanoveným číslem. Neodvádělo se tedy ze skutečného stavu krav, ale z výměry.
Vyčíslení dodávek:
Produkt / Předpis / Splněno / Náhradně
žito / 17q / 17q
oves / 4q / 4q
vepřové / 12q / 5q / 7q
hovězí / 29q / 20q / 9q
mléko / 21.400 l / 25 000l
vejce / 5.500 kusů / 8.000 kusů

Ceny v obchodě:
1kg hovězího masa 29 Kčs
1kg vepřového masa 31 Kčs
1l mléka v zimním období 2,20 Kčs
v letním období 1,80 Kčs
1kus vejce v zimním období 1,90 Kčs
v letním období 1 Kčs
1kg másla I. jakosti 42 Kčs
1kg uměl. Jedlého tuku 36 Kčs
1kg kostkového cukru 11 Kčs
1kg hrubé mouky 4,90 Kčs
1kg hladké mouky 3,80 Kčs
1kg salámu v prům. 36 Kčs
pánský hubertus 330 Kčs
pánské kož. polobotky 280 Kčs
autobus z Líšného do Brodu 1,60 Kčs
z Líšného do Semil 5,80 Kčs
vlakem do Semil 1,60 Kčs

Nedostatkové zboží:
V tomto roce bylo zboží celkem dost. Jenom na maso a máslo bývaly dlouhé a úmorné fronty. Fronty na máslo skončily v letních měsících a již se neobjevily.

Zlevnění:
Ke dni 1.dubna došlo k zlevnění některých druhů zboží. Je to od měnové reformy již čtvrté zlevnění. Týkalo se opět hlavně průmyslového zboží. Z potravin se snížení týkalo jen umělých tuků (o 10% a rýže o 11%).

Mzdy:
Mzdy se pohybovaly mezi 500 Kčs až 1 200 Kčs měsíčně. Jádro mezd bylo kolem 800 Kčs
Vyšších příjmů dosahovaly dělnice PBZ, kde byla v r. 1954 zavedena výroba silonu. Některé dělnice si vydělaly až 1 600 - 1 700 Kčs měsíčně.

Důchody:
To byla veliká bolest. Byly velmi nízké. Nejnižší byly t. zv. Sociální důchody, které činily 19 Kčs měsíčně.

Patronát:
Zdejší obce měla patronát s PBZ Líšný. Kromě pomoci o senoseči se po celý rok tento patronát nijak neprojevoval.

Obchod řemesla:
Ve zdejší obci není již jediného obchodníka a kromě soukromého holičství Bohumila Chvaliny ani řemeslníka. Je zde družstevní prodejna. Jednota (koloniál pohostinství, prodej masa, prodejna s textilem).

Podniky místního hospodářství:
Zrušením řemeslných dílen přešlo provádění údržby a drobných oprav na komunální podniky měst. Dle dosavadních zkušeností jsou práce těmito podniky prováděné nesmírně drahé a často nekvalitní. Tak lidé opět raději fušují a zvou si na „melouchy“ své známé, kteří jim opravu provádějí nejméně o 3 čtvrtiny levněji než by požádal komunální podnik. Občanstvo je po právu rozhořčeno na takovéto služby. Každý komunální podnik má skoro víc úředníků než dělníků, a tak se není možno doplatit.

Oslavy:
3.3. pořádána pod záštitou výboru žen veřejná oslava MDŽ - Oslavu uspořádala vlastně škola, neboť kulturní program (2 hodinový) vyplnili pouze žáci národní a mateřské školy. Oslava doplněna poslechem kvarteta OB (osvětová beseda) Chuchelna pod taktovkou M.Hoška. Pásmo dětské i hudební bylo velmi líbivé na nevytopený sál, ve kterém účastníci i diváci mrzli.
1.květen oslaven společným průvodem na manifestaci do Železného Brodu. 10.výročí osvobození ČSR oslaveno slavnostním zasedáním MNV a MAVNF. 9.5. 1955

Akce:
13.3. byla provedena (jako po celé republice) podpisová akce na popud Světového výboru obránců míru proti atomové válce. Všichni občané (až na 1 případ v závodě PBZ) protest podepsali. 7.11. byl věnován oslavě výročí VŘSR.

Doručování pošty:
Od 1.února přešla naše obec z obvodu poštovního úřadu Malá Skála (doručovatel s. Stanislav Janeček z Líšného) k poštovnímu úřadu Železný Brod. Doručování poštovních zásilek obstarával dotud jistě ke spokojenosti všech občanů s. Jan Kousal z Líšného.

MVNF:
Místní výbor národní fronty měl za předsedu Františka Kučeru. Jeho činnost se během roku nijak neprojevovala. Vyřizoval nutnou agendu pro úřady.

SČSP:
Svaz československo-sovětského přátelství vede s. Božena Stínilová. SČSP má 55 členů. Samostatnou akci během roku nepodnikli.

MNVC:
Předsedkyní byla nadále Zdeňka Pivrncová. Výbor zajisti 1 besedu se ženami. Jinak se jejich činnost proti loňsku nezlepšila.

ČSČK
Ke konci roku sdružuje místní skupina 43řádné členy. Během roku 1 sestra zemřela a 5 členů vystoupilo. Konáno 5 porad výboru a 1 výroční členská schůze. Ve zdravotnické službě byl v tomto roce převážně činným předseda Jáchym Vele. Ošetření bylo v r. 1955 poskytnuto 64 osobám. Nedostatkem bylo, že skupina neuskutečnila zřízení stanice první pomoci. S adaptacemi bylo započato, zjištěno však, že přidělená místnost k svému účelu plně nevyhovuje.

Sokol „Jiskra“:
Tělovýchovná jednota Jiskra projevila v tomto roce dosti bohatou činnost. Pořádáno 17 výborových schůzí a 2 členské schůze. Při jednotě je oddíl odbíjené, oddíl stolního tenisu, oddíl ledního hokeje, oddíl všeobecné průpravy. Zvláště dobře hájil jméno jednoty oddíl stolního tenisu. V krajské soutěži se na podzim umístil na 2. místě.

Celostátní spartakiáda:
Největšího úspěchu dosáhl oddíl všeobecné průpravy, neboť z místní jednoty cvičilo 9 mužů a 11 žen na I. Celostátní spartakiádě v Praze - počet na venkovskou jednotu velmi pěkný.

Divadlo:
Jednota Jiskra - odbor dramatický sehrál 1 divadelní představení“Jedenácté přikázání“ ve prospěch cvičících na spartakiádě. Pohostinsky opakováno v Bítouchově u Semil. Jako hlavní práce pro jednotu byla výstavba šaten a úprava hřiště. Na stavbu obdržela jednota z prostředků UV ROH obnos 30 000 Kčs Ke konci roku byla stavba zhruba hotova zásluhou obětavých pracovníků (Fr.Strnad, L.Hajný, R.Vunderer) na stavbě odpracováno 2 000 brigádnických hodin.

Knihovna:
Knihovna se přihlásila do soutěže „Budujeme vzornou lidovou knihovnu“. Získala čestné uznání KNV v Liberci jako jedna z prvních knihoven na okrese a jako knihovna Osvětové jizby v kraji Liberec. Ve spolupráci se školou uspořádáno čtení pro děti na pokračování. Knihovna v tomto roce měla: 2 700 svazků, 158 čtenářů, 6 036 výpůjček, 1 921 návštěv.

Škola:
V učitelském sboru i správních zaměstnancích nenastalo změn. Ke konci roku je na národní škole 40 žáků, na mateřské škole 12 žáků.

Okresní spartakiáda:
Také ve škole byla tělovýchovná činnost po celý rok zaměřena na zdárný průběh spartakiády. 29.5. se zúčastnili naši žáci školy vystoupení na okresní spartakiádě v Lomnici nad Popelkou.

Divadlo:
V druhém pololetí školního roku nacvičili žáci nákladnou a náročnou hru „Tři zlaté vlasy děda Vševěda“, kterou úspěšně sehráli celkem sedmkrát. Pohostinsky v Zásadě a v Chuchelně (pro Semily a okolí). Velikou zásluhu na vynikajícím úspěchu hry měl Milda Novotný jako zkušený režisér. Dík patří i technickému personálu (V.Pajkrt, J.Mužíček, R.Hádek, R.Vunderer, A.Vavřena).. Premiéře v Líšném přihlížel okresní školní inspektor s. František Mizera.

Den učitelů:
U příležitosti prvního Dne učitelů byl školským odborem krajského národního výboru v Liberci vysloven diplomem dík a uznání zdejšímu řediteli školy Josefu Peštovi za dosavadní práci a výchovu mládeže.

Výlet letadlem:
Na ukončení školního roku byl odměnou za celoroční práci a hlavně za úspěšný výkon v divadelní hře podniknut nákladný výlet do Prahy. 38 žáků a 14dospělých letělo letadlem (dakotou) Praha - jižní Čechy (hrady a zámky). Po ukončeném letu byl podniknut výlet parníkem z Prahy do Štěchovic a zpět. V přístavu bylo vypuštěno 13 poštovních holubů, zapůjčeni od p. J.Mužíčka z Líšného-Sněhova.
Televise:
Rok 1955 přináší do obce i bohatší kulturu vlivem vynálezu televise. První a nejbližší televisní vysílání pro naši obec bylo možno shlédnout u Jaroslava Bartoše ve Splzově. Na jaře zakoupila televisor závodní rada PBZ Líšný a jako 2.majitel televise (1.soukromý) byl Fr.Kučera č. 37.Lze tak vidět nejhodnotnější divadelní představení s pražských scén i záběry sportovní přímým přenosem i v naší vísce.

Pouť - posvícení:
O pouti přijíždějí do vesnice zábavné podniky a táboří na hřišti před podjezdem. Posvícení zvláštního rázu nemá. Připraví se taneční zábava, která je často dosti slabě navštívena, ani občané z obce necítí potřebu se jít takto poveselit.

Hasiči:
Organizace má název Místní jednota požární ochrany.Z ní se vybírá členstvo pro t. zv. Požární sbor, který se stává orgánem MNV. MJPO má celkem 63 členy, 3 zemřeli, 8 přistoupilo. Zbrojnice je nevyhovující (malá - není místo pro hasičský vůz, dočasně má stanoviště ve stodole u Lhotáků. Nářadí celkem vyhovuje. Uspořádána 4 cvičení. Byla přezkoušena nářadí cvičení s hasícím zařízením a se stříkačkou. Bylo 10 výborových schůzí 2 členské schůze.

Statistika:
Skutečný stav obydlených domů je 94. Pro zlepšení č. 20 majitel Poslt, č. 59 - ŽBS, č. 50 Brožek Ladislav.
Rozvrstvení obyvatelstva podle věku:
Do 6 let: 44
6-14 let: 38
nad 14 let: 291
celkem: 373

Nejstarším občanem je paní Františka Kučerová, narozena r. 1870 (86 let) Líšný č. 46.

Zrušení textilní výroby:
Rozhodnutím ministerstva lehkého průmyslu byla v prosinci zrušena přádelna PBZ (Pojizerské bavlnářské závody) Líšný a tím zanikla textilní výroba v Líšném. Továrna přidělena ŽBS (Železnobrodskému sklu) a adaptací bude přizpůsobena výrobě skla, kde místní skláři najdou jistě zaměstnání i uplatnění. Propuštěné přadleny budou dojíždět do PBZ Železný Brod nebo Semil.
Zapsal
Josef Pešta
Kronikář
13.12.1957

Zápisy schváleny jednomyslným usnesením stálé kulturní komise MNV v Líšném na schůzi konané dne 25.června 1956.

Členové stále kulturní komise:
Pivrnec Václav
předseda

ROK 1956

Místní národní výbor:
Členové místního národního výboru se v tomto roce opět nezměnili, ačkoliv se již dychtivě čeká na nové volby. Plénum se nikdy nesešlo úplné, jelikož někteří členové rezignovali, nebo se vůbec o dění na národním výboru nezajímali. A tak předseda s. Šourek Bohumír a tajemník s. Flajšman Jindřich úřadovali sami bez pomoci ostatních složek a komisí jen aby vyřídili nejnaléhavější úkoly, hlavně pro nadřízené úřady. Buď byli členové odvoláni na instruktáž nebo se i nesešli, jelikož 3 členné složení bylo nevyhovující.

Komise NV:
Práce komisí v tomto roce značně ochabla. Komise pro výstavbu (předseda s. Vilém Kinský) se vůbec nesešla, finanční komisi neměl kdo řídit, neboť předseda této komise Bohumír Šulc odstoupil, zemědělská a školská komise schůzovala velmi málo. Pochvaly si zaslouží toliko komise bytová a sociální vedená s. Marxem Alexandrem.

Soutěž MNV:
Místní národní výbor byl v soutěži trojice obcí: Líšný - Vrát - Koberovy. Zástupci jmenovaných obcí se scházeli jednou měsíčně na Vrátě, kde hodnotili činnost obcí. Střídavě vítězily Koberovy s Vrátem. Naše obec byla pravidelně na třetím místě hlavně proto, že nepracovaly komise a nevykazovaly se téměř žádné brigádnické hodiny.

Slavnostní schůze MNV:
U příležitosti různých výročí svolával MNV veřejná zasedání s občany, na kterých vystupovala školní zasedání s občany, na kterých vystupovala školní mládež s kulturními vložkami. Oslavy byly spojovány s promítáním filmů. Účast byla většinou velmi slabá.

Rozpočet na rok 1956
Vydání:
Místní komunikace 9 100 Kčs
Škola 48 000 Kčs
Osvěta 1 500 Kčs
Vnitřní správa 23 500 Kčs
Vodní hospodářství 2 800 Kčs
Celkem 84 900 Kčs

Příjmy:
Daň domovní 5 500 Kčs
Daň z představení 1 200 Kčs
Poplatek ze psů 600 Kčs
Poplatek z hospodářských zvířat 2 400 Kčs
Výběr stravného 23 000 Kčs
Jiné rozpočtové příjmy (poplatek za nájem) 3 800 Kčs

Celkem 36 500 Kčs
Na vyrovnání od státu obdrženo 48 300 Kčs

Kulturní deník:
8.3.1956 MDŽ Mezinárodní den žen
1.5.1956 Svátek práce - účast v průvodu do Železného Brodu - 156 občanů
8.5.1956 11. výročí osvobození naší vlasti Běh vítězství
7.11.1956 Tradiční štafeta přátelství s SSSR.
18.11.1956 Veřejná oslava k měsíci ČSP - Sokolská akademie společně se školou
29.11.1956 Přednáška: Boj proti fašismu.
21.12.1956 Děda Mráz
Dvakrát v měsíci zajížděl do vesnic Čsl. státní film a byly vždy promítány 3 filmy: 1 pro mládež od 16hod. a 2 pro dospělé od 19.30hod. Umístěno v závodní jídelně ŽBS. Konaly se 3 plesy: (sokolský, hasičský a sportovní karneval) a 6 tanečních zábav.

Knihovna:
Činnost místní lidové knihovny rok od roku stoupá pod vedením osvědčeného a zkušeného knihovníka Josefa Hořeního. Ke konci roku vykazuje knihovna 1 388 návštěvníků, 5 232 výpůjček, 135 čtenářů (47mužů, 54 ženy, 34 mládež do 14 let). Knihovna má celkem 3 045 svazků, z toho v originále literatury: slovenské 43, ruské 67. Během roku uspořádáno 5 čtenářských besed. V knihovně je umístěn televisor a organizovány společné poslechy podle vyhlášených programů. Divadlo nebylo místními ochotníky sehráno. Bylo sehráno pouze 1 pohostinské vystoupení ochotníků ze Zásady. Pokusy o obnovení staré tradice divadelnictví v obci ztroskotaly snad právě na televisním vysílání, kde je možno vidět různé hry v prvotřídním provedení. V obci jsou celkem 4 televisory.

Tělovýchova a sport:
Činnost se soustřeďuje u tělocvičné jednoty „Jiskra“, která má celkem 102 členy a 40 příslušníků žákovského dorostu.
Odznak PPOV I. vlastní 11 členů
PPOV II. vlastní 2 členové
Na okresní spartakiádě 24.6.1956 působilo 49 cvičení. Tímto počtem se celkem dobře zhostila jednota úkolu zastoupení. Jinak v tělocvičně cvičilo pravidelně dvakrát v týdnu průměrně 16 žáků, 15 žákyň, 7 žen a 4 muži. 18.11.1956 uspořádána tělocvičná akademie, při které kulturními vložkami pomohli žáci národní školy.
Při jednotě pracuje
a) oddíl odbíjené 2 družstva: 1 žen a 1 mužů. Muži se umístili v okresním přeboru na 2.místě
b) oddíl stolního tenisu. Tento oddíl bojuje v krajském přeboru tj. mezi osmi nejlepšími celky okresních měst jako jediná venkovská jednota.
c) oddíl ledního hokeje. V určené třídě se stal tento oddíl přeborníkem okresu semilského. O dobrý chod jednoty se snažila závodní rada ŽBS a z ředitelského fondu věnováno na nákup potřebných věcí 5 000 Kčs
8.5.1956 uspořádán manifestační běh vítězství (účast 34).
7.11.1956 štafetový běh s poselstvím přátelství k SSSR (účast 38).
Budova sokolovny ohodnocením k 30.12.1956 činí 524.675 Kčs
Budova šaten na hřišti: 30.000 Kčs
Inventář: 20.000 Kčs
Drobné a krátkodobé předměty: 5.500 Kčs

Škola:
V učitelském sboru nastaly menší změny, a to na mateřské škole. Dosavadní učitelka Olga Nadějová byla přeložena na mateřskou školu v Semilech a po ní při zdejší mateřské škole ustanovena Vlasta Macháčková-Nováková ze Semil, která před tím působila v Rumburku. V březnu praktikovala 14 dní u ředitele Josefa Pešty absolventka pedagogického gymnasia v Liberci Hana Pincová. Školní rok zahájen na národní škole ve třídách se 40 žáky, na mateřské škole klesal až byla škola k 1.1.1957 zrušena a přeměřena na stálý dětský útulek. Zdravotní stav žactva byl po celý rok uspokojivý. Na základě lékařské prohlídky a na žádost rodičů bylo 7 žáků posláno do státní dětské ozdravovny v Krásné Lípě. Po celý rok byla žákům věnována po stránce zdravotní náležitá péče. Dvakrát byli žáci předvoláni k prohlídce a ošetření chrupu do zubního ambulatoria v Železném Brodě. Důsledně bylo dbáno hygienických návyků. Provedeno 7 lékařských akcí. Očkování proti tetanu, prohlídka školním lékařem, očkování proti obrně, zkouška TBC atd.

V roce 1956 se zlepšila práce pionýrské organizace. Na škole byl ustaven také mičurinský kroužek, který se zaměřil na úpravu školní zahrady a pěstování kukuřice.
Žactvo sebralo:
1471 kg papíru
1314 kg ostatních surovin
33 kg bylin
38 žáků se zapojilo do soutěže spořivosti. Uspořeno celkem 3523,20 Kčs
12.6.1956 byl podniknut autobusem patronátního závodu ŽBS (za úhradu pohonných látek = 371 Kčs ) zdařilý výlet do Adršpachu, Hronova - Náchoda a Babiččina údolí.

Náboženský život:
Náboženský zvyk a smýšlení v obci upadá. Do kostela lid vůbec nedochází ani o vánočních svátcích (kromě 2 rodin, z kterých členové chodí do kostela v Loučkách).
Občas se konají bohoslužby církve československé v Sokolovně, spojené s biblickými hodinami. Účast - starší ženy - průměrně 12.
Na škole se náboženství, které je nepovinným předmětem nevyučuje, takže na děti a mládež vliv církve nepůsobí.

Hospodářský život:
Po celý rok se pilně pracovalo na přestavbě bývalé textilní továrny PBZ na továrnu ŽBS (Železnobrodské sklo). Na stavbě pracují různí řemeslníci i ze vzdálených okresů (až z Orlických hor - Komunální podniky Hradce Králové). Již do konce roku 1956 ukazuje, že v nejbližší době najde obživu většina občanů ve sklářském průmyslu, a to v přestavěné místní továrně. Železnobrodského skla, která po dobudování má zaměstnávat 700-800 lidí.

Zemědělství:
V obci jsou dosud samostatně hospodařící zemědělci, z nichž ani jeden není výkonným zemědělcem. Jsou zaměstnáni většinou ve skle nebo v textilu.
Rozvrstvení zaměstnanců:
Od 2 ha do 5 ha …………….9 zemědělců
Od 0,5 ha do 2 ha ……………21 zemědělců
Od 0,1 ha do 0,5 ha…………..18 zemědělců

Největším zemědělcem je Daníček Jindřich, č. 27 s výměrou 4,55 ha zemědělské půdy. Všichni zemědělci dodávkové povinnosti státu plní až na Marii Pekařovou z č. 16, která po provdání pronajala hospodářství svobodnému synovi, zaměstnanému u Baraby na přestavbě tunelu v Řekách.
Dodávky v rámci obce:
Vepřové maso: 828 kg
Hovězí maso: 2 749 kg
Mléko: 20 971 kg
Vejce: 5 684 kg
Seno: 879 kg

Doprava a spoje:
Naše obec je velmi bohatá na komunikační spoje. 7 krát za den se mohou občané dostat do Turnova, 6 krát do Železného Brodu autobusem. Vlakem 9 krát do Turnova, 7 krát do Železného Brodu.

Počasí:
Rok 1956 byl vcelku velmi studený a deštivý. Přesto, že jarní deště zpozdily jarní polní práce, byla úroda dosti bohatá, jen bylo třeba rychle provádět sklizeň. Tuhé mrazy po celý únor - 26°C až - 30°C
Způsobily mnoho poruch na vodovodech. Značně utrpěl vodovod ve školní budově a musel být znovu instalován. Studený květen příznivě působil na ovocné stromoví. Léto bylo velmi deštivé a chladné. V červenci a srpnu bylo celkem 12 slunných dní. Chlubit se mohl každý, kdo byl opálený nebo kdo se o dovolené venku koupal. Obilí a ovoce pozdě dozrávalo. Po celý podzim se střídaly studené větry s deštěm. Na mnoha polích byl v říjnu ještě oves a nebylo nic zvláštního uvidět ho ještě při sněhových plískanicích a jinovatce. Kdo otálel s česáním ovoce, kterého bylo velmi mnoho ( ve skladech se bez smlouvy ani nevykupovalo), byl nemile překvapen 11.10.1956 prvním nočním mrazíkem -2°C a zvláště 1.11.1956 -9°C. Mrazy trvaly po celý listopad. 21.11.1956 zamrzá Jizera při -11°C v noci a -3°C v poledne.
2.11.1956 padal první sníh.
29.9. odletěly od nás vlaštovky.
29.10. se rozvodnila Jizera.
Od 26.11. do 30.11. napadlo nejvíce sněhu celé zimní sezóny (10cm).
5.12.1956 vlivem teplých dešťů sníh úplně zmizel a o vánocích bylo jako na jaře.

Rozvrstvení obyvatelstva:
Do 6 let:39
6-14 let:55
14-50 let:127
nad 50 let:145
Celkem 366 obyvatel:
80 občanů pracuje v obci (domácí skláři, prodavači, učitelé, zemědělci).
V obci je celkem 88 důchodců s měsíční částkou 34.780Kčs. 126 občanů do práce dojíždí. 76 dostává důchod se zaměstnání měsíčně 32.380 Kčs
9 dostává důchod sociální po 190 Kčs - 1 710
3 dostává důchod ze zemědělství a živností - 690

V obci je 8 zemědělců, kteří mají měsíční platební povinnosti na pojistné 154 Kčs
8 občanů je starších nad 80 let. Nejstarší je:
Františka Kneřová z č. 46 - 86 let
Pavlína Posltová - 85 let
Stanislav Flajšman z č. 22 - 85 let
Hynek Novotný z č. 49 - 84 roky
Josef Pajkrt z č. 47 - 82 roky
Marie Nosková z č. 54 - 81 roky
Richard Bouška z č. 4 - 80 let
František Vagenknecht, z č. 38 - 80 let

Zapsal
Josef Pešta
kronikář