| Z historie obce |
10. září 2010
pátek
dnes slaví svátek
Irma
teplota v Líšném:
13.0 °C
aktuální číslo Líšky:
09/2010 |
|
ROK 1957
Rok 1957 začíná ve znamení voleb do národních výborů. Pod vedením místní organizace KSČ konají se veřejné schůze, volí se agitátoři. Pořádají se přednášky o rozdílu života našich lidí za vlády kapitalismu a v současné době. Paměti občanů se oživují čtením z kroniky z doby první republiky. Občané jsou konkrétními čísly a fakty přesvědčováni o stoupající životní úrovni v naší vlasti. Předseda a tajemník místního národního výboru pilně pracují na přípravě voličských seznamů a vyřizují jen nejnaléhavější úkoly. Celého půl roku se v obci téměř nic budovatelského neděje, neboť komise skoro již nepracují a veškeré úkoly se přenechávají nově zvolenému národnímu výboru. Není proto divu, že naše obec obsazuje v soutěžní trojici národních výborů poslední místo. Ne nadarmo se říká „Nové koště dobře mete“. Projevuje se to i v naší obci po volbách (viz dále). Již v srpnu pod vedením nového národního výboru obsazuje obec Líšný v soutěži národních výborů první místo a jedno z předních míst v okresním měřítku. V září 1957 slyšíme radostnou zprávu z místního rozhlasu, že naše obec jako první na okrese semilském splnila povinnou zemědělskou dodávku státu. A tak přáním všech občanů i členů NV je, aby celá obec setrvala v takovém elánu a v budovatelském úsilí alespoň po celé volební období.
Slavnostní schůze MNV:
I v tomto roce svolával místní národní výbor u příležitosti různých výročí veřejná plenární zasedání zpestřována kulturními vložkami žáků národní školy. Zvláštní pozornosti si zasluhuje slavnostní schůze na počest 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, která se konala v sňatkové síni při MNV. Také účast na těchto oslavách se značně zlepšila proti minulému roku.
Rozpočet narok 1957
Vydání:
Místní komunikace 3 300Kčs
Škola 53 000 Kčs
Osvěta 3 200 Kčs
Vnitřní správa 23 700 Kčs
Vodní hospodářství 500 Kčs
Příjmy:
Daň domovní 6 500 Kčs
Daň z představení 1 800 Kčs
Poplatek ze psů 500 Kčs
Poplatek z hospodářských zvířat 2 500 Kčs
Stravné 26 300 Kčs
Jiné příjmy 200Kčs
Na rozdíl ze stát. rozpočtu: 45 900 Kčs
Celkový rozpočet: 83 700 Kčs
Kulturní deník:
V roce 1957 možno říci, že byl i bohatší kulturní život a v 2. pololetí se zlepšila i osvětová práce. V daleko větší míře a účelněji bylo využito místního rozhlasu.
8.3.1957 MDŽ
2.4.1957 Beseda o Antalu Staškovi (s. Hlava ze Semil)
1.5.1957 Účast na oslavě svátku práce v Žel. Brodě
19.5.1957 U příležitosti voleb do NV kulturní pásmo v místním rozhlase (žáci a učitelé nár. školy)
2.9. Slavnostní zahájení školního roku. Oslava 60 letého trvání školy v Líšném.
26.9. Vzpomenuto 90. výročí narozenin národního umělce Petra Bezruče.
20.10 Štafeta přátelství a poselství míru v SSSR.
29.10. Večer otázek a odpovědí: „O světové politické situaci“. (Lektor z Liberce).
5.11. Beseda o I. Olbrachtovi „Cesta za poznáním“ (s. Fr. Mizera ze Semil).
24.11. Oslava 40.výročí VŘSR (Sokolská akademie společně se školou).
27.11. Diskuse k dopisu UV KSČ - účast 37 občanů.
7.12. Na závěr oslav Měsíce ČSP sehrál zde divadelní soubor učitelstva okresu semilského hru Chirurg Platon Krečet.
Škola:
Školní rok 1957 - 58 byl slavnostně zahájen 2.9.1957 za účasti široké veřejnosti, oslavující šedesátileté výročí trvání školy v Líšném. Slavnostního zahájení se zúčastnil zástupce okresního národního výboru odboru pro školství s. František Mizera, okresní školní inspektor ve výslužbě, který zde působil v roce 1912 jako učitel. Vedle žáků malých usedlo na židlích též 14 občanů, kteří poprvé vstupovali do nově otevřené školy před 60 lety. Po přátelské besedě a vzpomínkách na staré doby byli na počest slavnostního zahájení pohoštěni všichni žáci i pozvaní hosté, kteří byli ještě od pionýrů obdarováni květinami. Celá vesnice prožívala v tento den radostný nástup do nového školního roku.
Zahájeno bylo s 37žáky ve 2 třídách. V učitelích nenastaly změny. Od 4. do 16.3.1957 konali na zdejší škole učitelskou praxi absolventi pedagogické školy z Lomnice nad Popelkou Stanislava Vysůčková a Miroslav Šír, od 24.4. do 8.5.1957 praktikovala zde Dáša Švitorková z Liberce. Do školy docházelo v r. 1957 34 žáků z Líšného, 4 ze Zelců, 4 ze Sněhova. Do střední školy odešlo 10 žáků: 9 na Malou Skálu, 1 do Železného Brodu. Slavnostní nástup a plynulý chod školní práce narušil problém obsazení místa školnice. Dosavadní školnice Marie Králová přestěhovala se na Rumbursko. Generální úklid budovy o hlavních prázdninách obětavě provedly členky výboru žen v Líšném. 1. září 1957 se jala školnických prací Žofie Patřičná, rozena Kneřová, která však 30.9.1957 rozvázala pracovní poměr, když se na národním výboru domáhala bytu, jak se ukázalo z vypočítavosti.
Tak učitelé sami museli ve třídách uklízet a za pomoci dětí i zatápět. Hlavní úklid o zimních prázdninách opět provedly členky VŽ (výbor žen).
Náboženství na škole se již nevyučuje, ačkoliv stále to je dobrovolný a nepovinný předmět- to znamená, že rodiče již děti na náboženství nepřihlašují. Také škola pociťovala přes půl roku přípravy na volby. I v tomto úseku přenechávala lidospráva potřebné akce nově zvolenému národnímu výboru. Po volbách zvolen předsedou školské komise Jindřich Stuchlík z Libentin. Členy komise zvoleni: Štryncl Emil, Vunderer Rudolf, Hádek Rudolf, Pajkrt Vilém, Flajšmanová Milena.
Ve školním roce žáci sebrali:
2245 kg odpadových surovin
14 kg bylin.
V soutěži spořivosti mládeže uspořeno 2 900 Kč
Složky NF:
Složky Národní fronty:
V roce 1957 měla místní jednota československého svazu požární ochrany v Líšném 59 členů. Řady požárníků opustili bratři Josef Hlaváč a Vít Patřičný, jejichž památka byla uctěna na výroční členské schůzi. Do jednoty během roku přistoupli bratři: Hubert Pacík a Jindřich Stuchlík ml. Výborových schůzí bylo konáno 8, členská schůze1. Na přípravách stavby požární zbrojnice odpracovali členové MJ 342 hodiny ( svoz kamene, písku, cihel apod.). Během volební kampaně byla většina členů zapojena jako agitátoři. Vlastní cíl poslání však nebyl splněn. Ustavení a oživení výcvikové činnosti se nepodařilo zajistit. 1.5.1957 zúčastnili se někteří členové zdejšího požárního sboru - jsouce na manifestaci 1. máje v Železném Brodě - zásahu při zdolávání požáru závodu Maják - provozovna skla v Železném Brodě. Po technické stránce jest si přáti, aby již byla uskutečněna stavba nové požární zbrojnice protože dosavadní stav je neúnosný. Automobil nevhodně garážuje ve stodole u Lhotáků, stříkačka je umístěna ve staré zbrojnici, kam je ztížen vjezd v důsledku snížení vozovky po rekonstrukci podjezdu. V r. 1957 pořádali ples, o němž se dá říci, že byl nejlepším plesem v roce.
Výbor žen:
Po volbách do národního výboru byl v červenci také ustaven nově zvolený výbor žen jehož předsedkyní se stala Marie Mužíčková. Tento důležitý pomocník místního národního výboru překonává záhy po ustavení veliké potíže v obci. Členky VŽ zasluhují v tomto roce veliké pochvaly za vzornou spolupráci se školou a SRPŠ (Sdružení rodičů a přátel školy), když střídavě uklízely a zatápěly na škole v době, kdy nebylo možno sehnat školnici. Provedly také dva hlavní úklidy ve škole, a to o hlavních prázdninách a o vánocích. Za úklid v dětském útulku zasluhují zvláštního uznání a poděkování Milena Pajkrtová a Lidmila Kinská, které prováděly úklid po celý měsíc prosinec.
Svaz československo-sovětského přátelství
Je v obci sice ustaven - má 51 členů, avšak kromě vybírání příspěvků a prodávání losů na zájezd do SSSR nevyvíjel žádnou činnost. Předsedkyní je Božena Stínilová z č. p.72.
Činnost tělovýchovná a sportovní se soustřeďovala u místní tělocvičné jednoty „Jiskra“ (dříve Sokol), o níž je podrobně podána zpráva v r. 1956. Také v roce 1957 byl u Jednoty činný oddíl stolního tenisu, který hrál krajský přebor, a oddíl ledního hokeje, hrající okresní přebor.
Místní skupina ČSČK (Československý červený kříž) se snažila plnit své poslání. V r. 1957 získáno 5 nových členů. Skupina vykazuje k 31.12.1957 rovných 50 členů, všichni řádně uhradili příspěvky. Výbor skupiny se sešel osmkrát. Členská schůze byla pouze výroční. Pro nositele odznaku PZO byly provedeny 2 besedy s celkem dobrou účastí. Během roku byly uskutečněny 2 zdravotnické přednášky, z nich jedna doplněna filmem.
Náboženský život:
Náboženský zvyk a smýšlení v obci upadá. Do kostela lid vůbec nedochází ani o vánočních svátcích. Občas se konají bohoslužby církve československé v sokolovně spojené s biblickými hodinami. Účastní se většinou starší ženy o průměrném počtu 12.
Živnosti:
Kromě holičství Bohumila Chvaliny není v obci soukromého živnostníka. I s ním bylo již jednáno o zapojení do služeb pro místní obyvatelstvo při MNV. (místním národnímu výboru).
Volby:
19.5.1957 konaly se volby do národních výborů. Voličů v obci celkem 294(z toho 6 na voličské průkazy, t. zn. občané jiných obcí zdržující se v obci nebo projíždějící v den voleb naší obcí.
Obec rozdělena na 12 obvodů:
1.obvod počet voličů kandidát zvolen
1. obvod 22 Jindřich Stuchlík všemi hlasy
2. obvod 23 Bohumil Dumek všemi hlasy
3. obvod 25 Hana Zahradníková všemi hlasy
4. obvod 29 Marie Chvalinová všemi hlasy
5. obvod 25 Jan Kousal všemi hlasy
6. obvod 23 Ladislav Korbel všemi hlasy
7. obvod 18 Františka Nejedlová všemi hlasy
8. obvod 18 Jindřich Flajšman všemi hlasy
9. obvod 24 Zdeněk Krulík 22(2hlasy scházely)
10. obvod 27 Ladislav Stránský všemi hlasy
11. obvod 30 Alexandr Marks všemi hlasy
12. obvod 30 Antonín Vavřina všemi hlasy
Do krajského národního výboru v Liberci kandidoval s. Stanislav Hloušek, technický úředník ŽBS v Železném Brodě, 26 letý. Zvolen 292 hlasy platnými (2 scházely). Do okresního národního výboru v Semilech kandidoval s. Vladimír Hajný, 27 roků bytem Líšný, vedoucí politického oddělení Jednoty v Semilech. 292 hlasy platné, 1 neplatný - 1 scházel.
Volba předsedy:
Nový národní výbor zvolen takto:
Předseda: Ladislav Korbel, vedoucí oddělení okresného svazu spotřebních družstev v Semilech.
Členové rady NV: Bohumil Dumek, příslušník SNB, zaměstnán v Semilech.
Zdeněk Kousal, účetní PBZ v Žel. Brodě jako předseda finanční komise
Antonín Vavřinec: předseda komise pro výstavbu
Jindřich Stuchlík: předseda komise pro školství
Lad. Stránský: předseda komise kulturní
Františka Nejedlová: předseda zemědělské komise
Radu MNV tvořili: L. Korbel, předseda, B.Dumek, místopředseda, Jindřich Flajšman, tajemník, Z.Krulík a A.Vavřina jako členové.
Události v obci:
Po dvouletém trvání skončily v obci v únoru 1957 průzkumné vrty horniny (říkalo se jim jáchymovské vrty). Průzkum konán na 7 místech. 9.1.1957 přijela do obce pojízdná sběrna odpadových surovin z Liberce, která vykupovala papír, hadry, kosti, kožky, láhve apod. Občané si mohli za staré suroviny vyměnit talíře, hrnečky a porcelánové zboží.
Vykoupeno bylo: papír a hadry 750 kg
Kosti 100 kg
Králičích kožek 25 za 1 Kčs
Srnčí kůže 1za 5 Kčs
14.2.1957 bylo po 3 a půl letech v Líšném zrušeno okrskové středisko veřejné bezpečnosti a převedeno do Koberov. S občany se veřejně místním rozhlasem rozloučil okrskový důvěrník staršina s. Vaněk.
18.3.1957 proběhla v obci na MNV výměna občanských průkazů, kterou provedla většina obyvatelstva. Od 17. do 23.9.1957 prováděná údržba mostů přes Jizeru a náhon. (Nátěr prken)
4.10.1957 překvapuje celý svět práva o vypuštění první umělé sovětské družice. Poprvé se tak uskutečňuje dostat něco ze Země do vesmíru. Kronikář pozoroval tuto družici s několika občany 20.listopadu 1957 na jihozápadě nad Suchými skálami v 16,55 hod.
Od 23.10. do 26.10.1957 prováděna údržba sochy (božích muk) u zastávky. Nátěr provedl František Malý ze Splzova.
8.11.1957 probíhala v sokolovně společně se závodem ŽBS smuteční tryzna za zemřelého 2. dělnického prezidenta republiky s. Antonína Zápotockého (†13.11.1957). Do smutečně vyzdobeného sálu přicházeli pracující ze závodu, občané i mládež, aby podepsali kondolenční listinu. U katafalku se střídaly čestné stráže pracujících požárníků i pionýrů.
Plénum MNV zamítlo žádost Jáchyma Brožka o zřízení cesty po pozemku zemědělce Jindřicha Daníčka k č. p. 35 a 44 ( Jáchym Brožek, Jos. Bílek), jelikož nebylo uskutečněno řešení vzájemnou dohodou majitelů pozemků.
Počasí:
Zima v r. 1957 byla velmi mírná. Milovníci zimních sportů a děti kromě několika dní bruslení si nepřišli vůbec na své. Žádného lyžaře nebylo k spatření.
6.1.1957 bylo již jako na jaře.7.,8. a 9. ledna orali s kravami a koněm při 81°C zemědělci Jos. Patřičný ze Sněhova (u mostu) a Šikola Oldřich z Líšného č. 21.
Hudský Břetislav oral s koněm dokonce 14.1.1957 při -4°C a 1 cm sněhu.
15.1.1957 bylo již -11°C. Mrazy však netrvaly dlouho.
První bouřka 18.3.1957 - velká voda. Od 8.2.1957 se objevují první kočičky a petrklíče. 19.2. přinesly děti do školy první bledule. 5.3. spatřeni v obci první špačci, kteří podle tvrzení občanů byli tu prý již dříve.
Léto roku 1957 začíná slibně. Po celý červen a první polovinu července panují úmorná vedra. 6.7. naměřeno v zátiší na slunci 52°C. Obilí podesychá. Chybí vláha.
15.7. denně pršelo. V srpnu pršelo plných 16 dní. Borůvky nebyly vůbec žádné, ovoce velmi málo (v mnohých sadech žádné), hub naopak poměrně dost. 13.5.1957 bylo možno pozorovat u nás zatmění měsíce. Od 17.4. do 24.4. byla jasně viditelná kometa. Nejlépe 20.4.
Podzim roku1957 byl vcelku příznivý. 27.9. překvapuje první noční mrazík - 3°C. 11.12. hustě sněží při nočním mrazu -10°C, avšak za 2dny sníh úplně mizí při denní teplotě 10°C
Zapsal
Josef Pešta
kronikář
ROK 1958
Místní národní výbor:
Místní národní výbor pracoval v tomto roce v nezměněném složení z posledních voleb. Rada místního národního výboru se scházela pravidelně jednou týdně. Podle plánu perspektivního rozvoje obce začalo se se stavbou autobusové čekárny a úpravou pozemku na zřízení urnového háje, o jehož uskutečnění se jednalo již 10let. Akce stavby požární zbrojnice okresním národním výborem nepovolena.
Volby:
29.června 1958 konaly se v obci doplňující volby do okresního národního výboru za rezignovaného Vladimíra Hajného. Kandidoval s. Luboš Grafek, úředník, bytem Košťálov. Bude vykonávat na ONV funkci vedoucího odboru inspekčně kontrolního. Z 295 voličů se dostavilo k volbám 287. Kandidát získal 282 platné hlasy, 5 lístků scházelo.
Rozpočet na rok 1958
Plán: Skutečnost:
Zemědělství 1.200 Kčs 900 Kčs
Místní komunikace 24.700Kčs 25.742
Školství a kultura 45.000 Kčs 50.687
Vnitřní správa 24.200 Kčs 24.206
95.600 Kčs 101.535
Příjmy: 47.600 Kčs 48.228
Kulturní deník:
Kulturní život v obci se proti minulým rokům značně zvýšil. 8 rodin již vlastní televizní aparatury. Televizní vysílání se zájmem sledovala většina občanů na návštěvách u televizorů zvláště na jaře r. 1958, kdy na obrazovce se objevovala místní občanka s. Františka Hoření, která se zúčastnila literární soutěže „Jak známe svou vlast“ a která svými odpověďmi udivovala občany. Jeviště sokolovny ožilo třikrát divadelními soubory a dvěma estrádami. 17.5.1958 se představil divadelní soubor učitelstva okresu semilského s hrou Fráni Šrámka „Měsíc nad řekou“.
24.5.1958 vystoupil divadelní soubor horníků z Mostu s hrou Selská balada.
23.8.1958 předvedla osvětová beseda Semily hru „Babička je formát“. Dramatický kroužek závodu ŽBS - provozovna Líšný vystoupil s dvěma estrádami. Ačkoliv byla vždy propagace dobře zajištěna, bylo podivuhodné, že účast byla poměrně slabá.
Škola:
V učitelských osobách nastaly při zahájení nového školního roku změny. Učitelka Květa Bartošová, roz. Hlavová byla přeložena do Železného Brodu a za ni ustanovena dekretem školského odboru okr. nár. výboru v Semilech soudružka Růžena Švehlová, roz. Maršíková, která působila 1 rok v Železném Brodě. Soudružka Švehlová přišla na semilský okres 1.9.1957 z Jindřichova Hradce. Narodila se 20.4.1935. Bydlí v Líšném č. 63. Její manžel je energetikem v místním závodě ŽBS (Železnobrodské sklo) - Líšný. V dětském útulku ustanovena Božena Šolinová ze Semil. Na místo školnice přijmuta od 15.2.1958 rozhodnutím místního národního výboru v Líšném Anna Nováková, roz. Pitrová z Hrubé Skály, které byl přidělen byt o 2 místnostech zrušením poradny pro děti, která byla přemístěna do sokolovny.
Dne 31.3.1958 rozvázala ze zdravotních důvodů pracovní poměr Anna Kučerová a nastoupila v ŽBS. Po vypsaném konkurzu se přihlásila na kuchařku ve školní stravovně Elfrída Bursová ze Železného Brodu.
TJ Jiskra:
Práce tělovýchovné jednoty se po celý rok vyznačovala činností ve sportovních oddílech v jednotlivých ročních obdobích a celoročním cvičení v základní tělesné výchově. Na výstavbě v obci odpracovali členové 160 brigádnických hodin, na úpravách v tělocvičně, letního hřiště a kluziště 600 hodin. Na počest 41. výročí VŘSR uskutečněno 14.11.1958 tělovýchovná akademie, na které vystoupily žákyně TJ Jiskra Lomnice a žáci národní školy v Líšném. V 2. pololetí konány přípravy nácviku na II. Celostátní spartakiádu v r. 1960. Tělovýchovných slavností na Slovensku se zúčastnilo z místní jednoty.
Počasí:
Leden 1958 je příznivý pro milovníky zimních sportů. V únoru prudce taje sníh. Průměrná denní teplota 6°C. 17.2.1958 se rozvodňuje Jizera. Ačkoliv si jaro zdánlivě značně přispíšilo, nakonec se velmi opozdilo a zpožděny byly i jarní polní práce. Příchodem března se hodně ochladilo. 1.3.1958 je v noci mráz -15°C. Noční mrazíky -3°C až -6°C trvají po celý měsíc. Občas sněží.
30.3. jsou spatřeni první špačci. Duben přináší obrat v počasí. Prudce se otepluje. Již 3.4. se objevují sasanky a podběl.
14.4.kvetou petrklíče a fialky.
17.4. přilétají první vlaštovky.
V květnu bylo počasí velmi příznivé. Ve dne bylo teplo a v noci dešťové přeháňky. Opožděné jaro všechno v květnu dohnalo. Stromy pěkně kvetly, tráva rychle rostla. V druhé polovině měsíce přicházely téměř denně silné bouře. První, velmi silná bouře byla 2.5.
28.5. se dvakrát za den přehnaly kroupy velikosti lístkových oříšků (ráno v 6 hodin odpoledne v 16 hodin).
Jarní polní práce byly zdárně skončeny. Červen byl poměrně chladný. Teplota se pohybovala od 13°C do 20°C. Noci byly velmi studené, zvláště v 2.polovině měsíce, kdy přicházely časté dešťové přeháňky. Trávy narostlo veliké množství. Senoseč však probíhala špatně vlivem častých přepršků. Přičiněním zemědělců skončila však úspěšně. V noci ze 3. na 4.července byl veliký déšť.
Rozvodněná Jizera:
Od 4 hodin ráno rychle stoupala Jizera. Kritického bodu dosáhla v 9 hodin ráno, kdy se vylila z břehů a spojila se struhou od továrny. Hladina vody sahala až ke břehům silnice - asi 1/2m pod chodník - a voda se rozlila až do dvora továrny. Byla vyhlášena pohotovost občanů. V 9,30 hod. přijely požární sbory z Besedic a Louček. Zásahu nebylo třeba. V 11 hodin voda opadla. Od 7. do 18.července převládalo slunné počasí. Později střídavě deštivo.
První žně v obci začaly 5.srpna. Srpen byl chladný a deštivý. Obilí většinou zůstává na polích. Svoz rychle ukončen začátkem září. Ovoce narostlo velmi mnoho (hrušky, jablka). Švestek moc nebylo. Borůvky nebyly téměř žádné, hub velmi málo. Podzim roku 1958 byl příznivý, zvláště první polovina, avšak málo slunný. V říjnu byla jasná obloha po 5 dní, v listopadu svítí celý den slunce pouze 3 dny. Jinak bylo polojasno nebo oblačno. Během měsíce října a listopadu pršelo pouze 7 dní. První ozim se v obci seje 9.10.
První jinovatka se objevila 23.10. při noční teplotě 0°C.
Příchodem prosince se přihlásila pravá zima. 1.prosince padá první sníh, připadává 5.,6. a 9.12.a zůstává ležet do 17.12.1958. od tohoto dne prudce taje a úplně mizí 20.12. Největší mráz v měsíci je 3.12.1959 v noci -15°C
6.12. se tvoří již na Jizeře led. Vánoce jsou mokré - bez sněhu.
Události v obci:
Dne 28.2.1958 v 7,30 hod. byl na louce mezi domy Emila Štryncla a Viléma Kinského nalezen prasklý balon s padáčkem a měřícím přístrojem na měření tlaku vzduchu a povětrnostních činitelů.
Přístroj byl prostřednictvím SNB odeslán Hydrometerologickým ústavu - letiště Praha - Ruzyně, odkud byl vypuštěn. Nálezcem byl žák 5. post.roč. Josef Kinský, který za ohlášení nálezu obdržel od ústavu 20 Kčs
Zapsal
Josef Pešta
kronikář
ROK 1959
Události vnitřní a světové:
Rok 1959 byl bohatý na rozvoj naší země a vzestup celé naší společnosti. Zvýšila se produkce v průmyslové výrobě o 11%, ve stavebnictví o 10% a byl překročen i plán ve výstavbě bytů. Socialistické hospodářství v zemědělství zahrnuje 84% zemědělské půdy. Osobní a společenská spotřeba rovněž vzrostla. Během roku 1959 začala se uskutečňovat opatření směřující k dalšímu širokému vzdělání mládeže cestou těsnějšího spojení školy se životem a prací.
V roce 1959 došlo u nás nejen k dalšímu význačnému snížení cen, ale i k zvýšení přídavku na děti a zlepšení starobních a invalidních důchodů. Všichni jsme se přesvědčili, že o náš bohatší stůl se nemůže jednat nikde jinde než v našich továrnách a na polích.
1. kosmický let:
Tento plodný rok spadal do údobí dalších význačných událostí. Poprvé v dějinách byl uskutečněn kosmický let ze Země na jiné nebeské těleso, když v pondělí 13. září 1959 dosáhla druhá sovětská kosmická raketa povrchu Měsíce, když předtím na prahu roku 2.ledna byla v Sovětském svazu vypuštěna 1. kosmická raketa směrem k Měsíci, která se stala oběžnicí Slunce. Přidáme-li k tomu ofotografování Měsíce z 2.strany v říjnu 1959, jsme nuceni souhlasit s vědci, že přijde doba, kdy se do vesmíru dostane i člověk.
Rok 1959 byl v naší obci náročný na práci pro celou veřejnost, Veliká péče byla věnována přípravám na II. Celostátní spartakiádu v roce 1960, jejímž prvým stupínkem byla okresní spartakiáda v Lomnici nad Popelkou. Široká diskuse k návrhu ÚV KSČ o třetím pětiletém plánu rozvoje a území reorganizaci, jakož i doplňující volby do Národního shromáždění a MNV si rovněž vyžádaly hodně úsilí pro zdárné zajištění úkolů.
Místní národní výbor:
Ve složení MNV a zástupce NS nastaly ke konci roku 1959 změny. Dosavadní předseda MNV s. Ladislav Korbel podal v důsledku změny zaměstnání a bydliště (Sobotka) rezignaci od 1.1.1960. Členství v NV před doplňujícími volbami odřekl Antonín Vavřina. V NS za okres Semily rezignoval poslanec Jiří Hlavatý.
Doplňující volby:
Proto na dni 11.října 1959 vyhlášeny doplňující volby. Za poslance NS kandidoval s. Oldřich Pavlovský, vedoucí tajemník KV KSČ v Liberci. Do MNV kandidovali: František Kučera, Líšný 37 a Josef Pešta, Líšný 60. Z 285 zapsaných voličů se voleb zúčastnilo 278 voličů (132 mužů - 153 žen). 7 občanů bylo na cestách nebo v nemocničním ošetření. Kandidáti byli zvoleni všemi hlasy. Za předsedu MNV byl zvolen 1.11.1959 s. Bohumil Dumek, poručík SNB, bytem Líšný 17.
Návrh na sloučení obcí:
Náplň schůzovní činnosti rady i pléna MNV byla zvláště v 2. polovině roku velmi bohatá vzhledem k probíhající celostátní diskusi o návrhu 3.5Lpa územního uspořádání a reorganizace NV, podle které má docházet k tvoření větších celků slučováním obcí i okresů. Má být tak zlepšena práce a řízení od vlády až po místní národní výbory. Místní národní výbor na Malé Skále navrhl spojení obce Líšný s Malou Skalou pod názvem Malá Skála, proti tomuto návrhu se staví občané naší obce s protinávrhem na sloučení:
Líšný - Rašínov (za vodou) Želeč- Splzov - Vrát. Další vývoj ukáže, jak se spojení obcí utvoří.
Činnost složek NF:
Ze složek NF, které se zapojují do běžných politických a hospodářských problémů v obci jsou: MO KSČ, odbočka SČSP, místní skupina ČSČK, výbor žen, tělovýchovná jednota Jiskra, MJ ČSPO a dohledací výbor Jednoty.
Předsedou MVNF je Jaroslav Pekař, dělník, Líšný 71.
TJ Jiskra:
Pochvaly za svou činnost si zaslouží TJ Jiskra Líšný, která v r. 1959 vzpomíná 65 letého trvání. V jednotě je organizováno 165 příslušníků: žactvo 53, do 18 let 14, nad 18 let 98 osob. Směr příprav základní tělesné výchovy se po celý rok vyznačoval přípravami na II. Celostátní spartakiádu. Při okresní spartakiádě v Lomnici nad Popelkou cvičilo z místní jednoty 6 mužů, 8 žen, 10 dorostenek, 2 dorostenci, 10 starších žáků, 8 starších žákyň, mladších žáků a žákyň 11. Celkem 55 cvičících.
V zapojení do soutěže semilského okresu o putovní vlajku ČSTV se jednota Líšný umístila na 8.místě. Jednota zajistila na Věžáku stanový tábor, kde 21 dětí naší obce strávilo příjemný týden rekreace. Zde se děti kromě turistické činnosti učily i plavat (14 dětí).
Tábor vedli: Vilém Pajkrt, Rudolf Vunderer, jako kuchařka N. Takáčová. K zahájení nácviku na II.CS sešlo se 54 občanů u hranice na Tyršově vyhlídce. K 42. výročí VŘSR proběhla obcí hvězdicová štafeta a 13.11.1959 celostátní štafeta (zajištěno 98 běžců).
MJ ČSPO: (Požární ochrana)
Místní jednota má 62 členů. Během roku přistoupili 2 členové. Pačesný Vlastimil a Václav Macháček. Jednota ukázala určité zlepšení avšak mohlo se vykonat více na poli prevence i samotného výcviku požárního družstva. Nebyla věnována dostatečná péče mládeži. V roce bylo provedeno 5 cvičení a 1 zásah u požáru skladiště „Vodních staveb“ (blízko domu Slávka Pekaře). Soutěže družstev v Jirkově se zúčastnilo 6 příslušníků jako diváci.
Škola:
Nový školní rok byl zahájen ve 2 třídách se 40 žáky. V učitelských osobách nastaly proti minulým rokům změny. Za učitelku Květu Bartošovou, která byla přeložena do Železného Brodu, ustanovena dekretem ONV - školský odbor v Semilech soudružka Růžena Švehlová, Maršíková, která působila 1 rok v Železném Brodě. Na semilský okres přešla z Jindřichova Hradce. Narodila se 20.4.1935. Bydlí v Líšném č. 63. Její manžel je hlavním energetikem v závodě ŽBS - Líšný. Také v dětském útulku došlo ke změně. Dosavadní vychovatelka Božena Zemanová přeložena do Příkrého a na její místo ustanovena Božena Šolinová ze Semil. Od 23.2.59 konaly na škole pedagogickou praxi 4 žákyně PŠ v Lomnici, Marie Matoušová z Turnova, Jaroslava Kolínská z Košťálova. Během roku se odstěhovalo 5 žáků, přistěhovali se 3 žáci. Klidná a nerušená práce školy se projevila na dobrém prospěchu. Na konci roku nepropadal žádný žák. Do střední školy odešlo 7žáků. 6na Malou Skálu, 1 žák do Železného Brodu. Při škole dobře pracovalo SRPŠ pod vedením předsedy s. Jaroslava Bartoníčka ze Zelců č. 18.
Školní rok skončil 27.června 1959.
Zimní prázdniny trvaly od 21.12.58 do 4.1.59.
Pololetní prázdniny trvaly od 1.2.59 do 7.2.59.
Jarní svátky nebyly, snad prvně v dějinách školství. Jarní generální úklid budovy předpisy stanovený provedla dobrovolně školnice A. Nováková se svým manželem o svátcích velikonočních (neděle - pondělí) za odměnu 60Kčs. Za podobné situace se bude těžko v příštích letech úklid provádět. Práce pionýrů se zlepšila. Pionýrskou vedoucí byla s. Věra Divišová, úřednice ŽBS. Na škole je 22 pionýrů. Složka Mladý budovatel má 22 pionýrů.
Rudou hvězdičku získalo 8 pionýrů.
Okresního pionýrského sletu se zúčastnilo 7 pionýrů.
Krajského pionýrského sletu se zúčastnilo 15 pionýrů.
Zásluhou pionýrů vybráno na Festival mládeže ve Vídni 716 Kčs.
Na oslavu MDŽ zhotovili pionýři pro pracující ženy patronátního závodu 260 květin. Žáci 3. - 5. p. roč. absolvovali kurz první pomoci PBZO. Dvěma hlídkami se zúčastnili soutěže zdravotních hlídek ČSČK v Semilech a získali 2 čestná uznání.
Ve školním roce žáci sebrali: 2128 kg odpad. surovin
35 kg sušených bylin
uspořeno 3 067,75 Kčs
Na ukončení škol. roku podniknut školní výlet do Krkonoš. (Jánské lázně - Černá hora - Sněžka). Během roku navštěvovalo 18 žáků místní lidovou knihovnu.
Kulturní činnost:
Iniciátorem kulturní činnosti v obci je ve spolupráci s jinými složkami a školou Osvětová beseda. Její činnost byla v posledním roce velmi aktivní. Zaměřila se na přednáškovou činnost („ Svět poznat - život změnit“). Byli jsme jedinou obcí na okrese semilském s cyklem přednášek o náboženství. Účast na přednáškách ,které vedli odborní lektoři z Liberce, svědčila o zájmu našich občanů po rozšíření vzdělání a vědomostí.
26.1.1959 Původ náboženství a vznik křesťanství
9.2.1959 Přednáška o náboženství
23.2.1959 Veřejná oslava únorových událostí s programem školy.
6.3.1959 Veřejná oslava MDŽ společně se závodem, který poskytl všem občanům a dětem pohoštění.
23.3.1959 Náboženství a morálka.
2.4.1959 Beseda o knize „Na jednom okrese“
9.4. Přednáška se světelnými obrazy o Lotyšsku, Litvě a Estonsku (30obč.) s. Mizera.
1.5.1959 Účast na manifestačním průvodu 1.máje.
6.9.1959 Běh vítězství(98 občanů).
8.9. Slavnostní schůze MNV na počest našeho osvobození s kulturní vložkou školní mládeže.
30.9. Hovory s kandidátem NS Oldřichem Pavlovským (společně se závodem).
4.9.1959 Spartakiádní oheň.
11.10. Volby do NS a MNV (doplňující)
28.10. Plenární zasedání - volba nového předsedy.
6.11. Štafeta přátelství.
12.11. Přednáška o čsl. Sklářské výstavě v Moskvě.
13.11. Celostátní štafeta poselství míru.
17.11. Přednáška o zážitcích ze zájezdu do SSSR (Nosková).
19.11. Beseda o knize Mladá Garda.
22.11. Tělovýchovná akademie (slib pionýrů).
12.12. Děda Mráz s nadílkou.
Knihovna:
Velmi dobrou pověst v rámci kraje Libereckého má místní lidová knihovna pod vedením s. Josefa Hořeního a byla navržena na nejvyšší vyznamenání MŠK. Počest výpůjček i čtenářů se rok od roku u nás zvětšuje. V rámci soutěže „Budujeme vzornou lidovou knihovnu“ získala naše knihovna již 3 uznání - okresní - krajské 1954 - ministerské v r. 1958. Fotografie o práci a prostředí naší knihovny jsou k nahlédnutí v národní knihovně v Praze.
Výpůjček: 4 052
Čtenářů: 182
Svazků: 3 241
V r. 1959 se opět dostává Josefu Hořenímu za dlouhodobou knihovnickou činnost čestného uznání rady ONV v Semilech.
Počasí:
V lednu 1959 jsou pouze 2 slunné dny. Sněží málo. Od 1. do 10.1. se pohybuje noční teplota kolem 0°C. Největší mráz je 16.ledna - 9°C. Od 16.1.59 se bruslí na kluzišti. Mrazy trvají až do 15.2.1959. Nejnižší teplota celé zimní sezóny r.1959 -17°C je 3.února. Sníh se ztrácí 27.2.1959.
21.2. kvetou kočičky. První špačci spatřeni 28.2.1959. Jaro se v tomto roce přihlásilo velmi brzo. V březnu převládají slunné dny. 1.3. kvetou bledule a sněženky.
10.3. se objevuje první podběl.
23.3. přinesly děti do školy fialky.
26.3. možno pozorovat zatmění měsíce. Po celý duben panuje teplé počasí.
5.4. je první bouřka.
7.4. bouřka s deštěm - 10.4. opět bouřka.
14.4. přilétají vlaštovky.
16.4. se začaly v obci sázet brambory
20.4. celý den sněží - v noci 1°C
24.4. je ve dne 24°C
14.4. kvetou třešně
Již v dubnu rozpučely všechny stromy. Do 10.5. všechno kvete.
12.5. kvetou již kopretiny a zvonky. Slunné počasí se nepokazilo ani v červnu. Již 7.6. se koupají první otužilci v Jizeře.
Od 18.6. kvete lípa.
První týden v červenci je deštivo. Napravuje to však 2.polovina měsíce srpen, kdy nemilosrdně praží slunce, země puká. V některých obcích nastává nedostatek pitné vody. Bouře však ku podivu žádné. Žně v obci zahájeny 25.7.1959. Otava velmi malá. Úroda brambor nad očekávání velmi pěkná. Brambory sklizeny za sucha do 18.9.1959. Ovoce velmi málo. Chlubit se mohl každý, kdo nalezl košík hub. V září opět neprší. Zářijové večery jsou však chladné. 2.9.se při schůzi do MNV muselo již topit. V přírodě sucho - velké sucho!!! V říjnu je pouze 5 deštivých dnů. Jasné počasí převládá až do 20.10. při nízké noční teplotě. Nejvyšší ranní teplota 5°C, odpoledne od 15°C do 24°C.
1.října v noci -3°C.
2.10. lze pozorovat částečné zatmění slunce. Poslední bouřka v roce 29.10.1959.
Celý listopad převládá oblačné počasí s převážně východním a severním větrem. Prší pouze 3 dny. Veliký déšť přišel v noci 11.11.
25.11. -8°C 26.11. -5°C
První sníh s deštěm se objevuje 7.12. Teplota stále nad 0°C. Oblačné počasí po celý prosinec.
Výstavba:
Ve spolupráci se závodem ŽBS byla v r.1959 dokončena velmi pěkná a účelná stavba autobusové čekárny za mostem. Čekárna byla u příležitosti oslav 42. výročí VŘSR při celostátní štafetě probíhající obcí 13.11.1959 slavnostně otevřena předsedou ONV v Semilech s. Putůrkem a předána veřejnosti k užívání.
Dokončena byla povrchová úprava cesty vedle čísel popisných 38, 76 a 91 v Líšném. Během roku značně pokročily práce na úpravě urnového háje, který ve spolupráci s občany bude jistě po dalších úpravách moci být předán v příštím roce veřejnosti a stane se tak koutkem zkrášlující naši obec.
Národní podnik ŽBS pokračoval v rozšiřování výstavby svého závodu, který zaměstnává již přes 600 pracovníků. Od zaměstnanců závodu rostou však požadavky na ubytování v obci, neboť dělníci většinou dojíždějí z dalekého okolí, někteří až z Hrubé Skály a od Bakova. Při závodě se dokončuje výstavba 2 finských domků s 8 bytovými jednotkami. Při dokončovacích pracích pomáhali i trestanci z Valdic u Jičína. Zhruba je vybudován i objekt internátu při závodě ŽBS, který přechodně slouží jako ubikace pracovníkům u. p. Vodní stavby, kteří zde budují vodní dílo. Ke konci roku se MNV zabýval otázkou zlepšení pracovního prostředí pro výchovu a výuku v národní škole odstraněním dětského útulku, který požadavků, prostorovým ani hygienickým nevyhovuje. Proto ve spolupráci s ONV a závodem ŽBS vypracován projekt na adaptaci budovy č. 15 v Líšném, v níž má být umístěna mateřská škola, po které pracující matky rozrůstajícího se závodu tak volají. Předpokládaný náklad činí 268 tisíc Kčs
Akce se ujal sám nový poslanec NS s. Oldřich Pavlovský i školský odbor rady KNV v Liberci a prosinci 1959 byly plány ONV v Semilech schváleny k provedení.
9.12.1959 byla v obci otevřena samoobsluha, jako 1 z prvních na vesnici, v prodejně Jednoty u Šulců.
S uspokojením nad dosaženými výsledky můžeme tedy uzavřít rok 1959 s přáním mnoha úspěchů v dalším jubilejním roce.
Zapsal
Josef Pešta
kronikář
|