Kronika obce Líšný

sepsaná panem Františkem Strnadem bytem Líšný čp. 49 písmákem a sběratelem příběhů a událostí od pamětníků.
část 3.

Založení hasičského spolku Jan Kozlu Požár usedlosti na Malé Skále Student Patřičný

30. let hasičského sboru Zřízení hřbitova Antonín Štryncl Založení textilky Okresní silnice

19. Založení hasičského spolku

V roce 1882 byl v Líšném založen hasičský dobrovolný spolek. Spolu se spolkem v Huntířově to byly první dva spolky z našeho okolí. Hasiči chodili do Bzí na služby Boží na Vzkříšení a Boží tělo. Zakládajících členů bylo 46, a funkcionáři byli: Josef Volf, hostinský, Josef Patřičný ze Záhabří starosta a František Bárta a Jáchym Vaňátko náměstci. Teprve po roce 1890 se v našem okolí začaly zakládat hasičské a sokolské spolky. V roce 1894 byl v Líšném pořádán župní hasičský sjezd. Seřadiště bylo za vodou u hostince a řeznictví Josefa Kruskota, konzert u Pekařova hostince na zahradě. Velké hasičské cvičení bylo na 4 poschoďovém lezišti blíže hostince. Na tomto sjezdu jsem byl osobně přítomen ve dne i večer na zábavě a vše mi utkvělo v paměti.

20. Jan Kozlu

Jan Kozlu, hospodář z Líšného na jehož statku stojí továrna byl pokrokový, uvědomělý a nebojácný hospodář. Svého času byl ve Bzí v neděli před kostelem a jak to bývalo o hrubé mši rokoval se sousedy. Páter Nosek začal sloužit mši svatou a farář Jirák se šel podívat, zda nestojí lidé před kostelem. Při příchodu faráře všichni odešli do kostela, jen hospodář Kozlu zůstal před kostelem. Farář se na něho obořil proč netáhne do kostela, na což mu Kozlu odpověděl, že Pán Ježíš takto do kostela nezval. Farář uchopil hospodáře za šos a táhl Kozla do kostela, ten se ale bránil, až mu farář utrhl šos. Kozlu kabát svléknul a hodil jej faráři pod nohy a odešel domů. Farář poslal kostelníka Donáta, aby kabát sebral i s utrženým šosem. Tato událost se po kostele ihned roznesla. Kabát s utrženým šosem poslal farář do Líšného ke krejčímu Hořenímu, který kabát opravil a odevzdal hospodáři.

21. Požár usedlosti na Malé Skále

Kolem roku 1845 hořel na Malé Skále od samovznícení sena dvůr hospodářské usedlosti a okolní vesnice musely přispěchat na pomoc. Voda se nosila ve vysmolených slaměných koších až od kulatého rybníka, kde stály dvě řady lidí, jedna řada podávala plné košíky nahoru k ohni a druhá řada zase prázdné košíky dolů. Celou tuto akci řídil všemocný vrchní Štelcik a holí hrozil každému, kdo by se nechtěl do hašení zapojit. Opodál stáli tři muži, kteří jen přihlíželi. Vrchní k nim přistoupil a pravil: "co vy voslové proč nehasíte" a ti jemu odpověděli: "ty seš větší vosel než my a taky nehasíš". Vrchní na ně zavolal drába, Haber s drábem praštil o zem a nastala honička. Habra chytili, zavřeli do vrátnice a hned dostal deset ran holí na zadnici. Byl mnoho neděl zavřen a nechtěl prozradit své kamarády. Sám vrchní Štelcik přišel za Habrem až do vězení a slíbil mu, že když prozradí kamarády, že jej ihned propustí. Habr už měl dost utrpení prožité ve vězení a své dva kolegy prozradil a byl propuštěn. Byli to Jan Kozlu z Líšného, na kterého páni neměli právo, Líšný totiž patřil na panství Hrubý Rohozec a student Patřičný ze Bzí, kterého začali páni pronásledovat, ale vždy když šli drábové do Bzí, sousedé ho upozornili a on včas zmizel. Když už měl Patřičný toho pronásledování dost vystavil sobě a ještě šesti kamarádům falešné pasy (v tom i dvěma Kozlovům) a všichni odjeli do Severní Ameriky. Pomstil se tak vrchnímu, že mu odvedl sedm branců.

nahoru

22. Student Patřičný

Patřičný studoval na gymnaziu v Krakově v Polsku ale z osmé třídy zběhl, jeho matka, křesťanka to těžce nesla, chtěla z něho míti kněze. Patřičný byl velmi nadaný, dovedl plynně číst německou knihu v češtině a obráceně. Chodily k němu na doučování dívky a chlapci ze širokého okolí. Antonín Štryncl mi vyprávěl, že také k Patřičnému chodil na privát a učil se hlavně dějepis a němčinu.

23. 30. let hasičského sboru – památník

V roce 1912 se v Líšném pořádala oslava 30 let založení hasičského spolku. Slavnost s koncertem se konala na dvoře továrny, hudbu řídil Otakar Patřičný ze Bzí. Byl jsem na tomto koncertě přítomen. Ke slavnosti byl vydán památník, který upravil říd. učitel Jan Nálevka s Jiřím Patřičným. Škoda, že do památníku zapomněli uvést hasičský župní sjezd pořádaný v roce 1894. Tento památník jsem si také koupil. Při této oslavě bylo ze 46 zakládajících členů přítomno jen 7 členů a to: Josef Patřičný ze Záhabří, dlouholetý předseda, Jáchym Vaňátko, Jan Pajkrt, František Bárta, Vít Hoření, Petr Pekař dělník na dráze z Prosíčky a Antonín Havrda ze Závrší, těchto sedm zakládajících členů je vyfotografováno v tomto památníku. Roku 1932 byla pořádána slavnost k 50. výročí. V této době zbyli ze zakládajících členů hasičského sboru pouze dva členové a to Jáchym Vaňátko a Petr Pekař z Prosíčky.

24. Zřízení hřbitova

Kolem roku 1908 byl ve Sněhově zřízen hřbitov. Po tomto datu se v naší osadě začalo uvažovat o zřízení hřbitova. Osadní starosta Josef Pajkrt svolal schůzi, ve které se jednalo o zřízení hřbitova. Bylo vyhlédnuto místo naproti Podskalou na poli v lese a konstatováno, že tam se bude pěkně vyjímat, bude v lesním zátiší a hlavně, že to nebude moc stát za předpokladu, že pan továrník Menšík pozemek daruje osadě zdarma. Starosta dal hlasovat, všichni byli pro jen Jáchym Vele ze Závrší byl jako ve všem proti. Na této schůzi byla přítomna skoro celá osada, byl přítomen i nejstarší občan Franc Patřičný. Na můj dotaz, kde by si přál nejraději ležet, zda v Líšném nebo ve Bzí mi odpověděl, že by si přál ležet nad svým domem pod tou naší hrobkou z kamení. Hrobka byla zlikvidována při stavbě silnice.

nahoru

25. Antonín Štryncl

Tyto staré paměti jsem zapsal dle vyprávění France Patřičného, Antonína Štryncla, Filipa Patřičného, kteří se dožili věku přes 90 let a Petra a Adama Brožkových 80ti letých. Starý Štryncl mi vyprávěl jak ještě chodil na robotu do zámecké zahrady na Hrubý Rohozec. Ještě s jedním chlapcem ze švestkových stromů od loňska staré švestky trhali a házeli dolů. Dole je chytal malý chlapec a házel je po nich nahoru a Štryncla trefil do obličeje, tak mu to odvedl a chlapce trefil, ten s brekem utekl, přiběhl zahradník s velkým rámusem, co jsme si to dovolili, že to byl mladý hrabě. Vyhnal je ze zahrady.

26. Založení textilky

Papírna v Líšném, postavená v roce 1874 v noci z 8 na 9 září 1901 lehla popelem, staveniště chtěl koupit bývalý ředitel papírny Pouzar, který chtěl papírnu obnovit, nenašel však vhodného společníka. Spáleniště pak koupil továrník Menšík z Černého Dolu u Vrchlabí. V roce 1903 vystavěl přádelnu na bavlnu asi o 20 tisících vřetenech. V roce 1904 se již v přádelně pracovalo a prvním ředitelem byl Němec Teček (?) a účetním Bedřich Jiřička. Mistroval zde starý Podroužek se dvěma syny Gustavem a Rudolfem. Když Menšík továrnu dostavěl, pozval na návštěvu svého kolegu továrníka Hyblera ze Semil, provedl ho po celé továrně a pěšky došli až k jezu který si prohlédli. Menšík přitom líčil co to stálo vše námahy a starostí, za spáleniště dal Menšík 130 tisíc korun a dohromady jej to přišlo na půl milionu. Hybler místo aby ho politovat mu řekl, že za to by on nepořídil ani stavidla na jezu a tovární struhu a ukázal mu prstem, asi že jeho to přišlo na l mil.

27. Okresní silnice

Kolem roku 1912 byla přes Líšný vyměřována okresní silnice zemským inženýrem Ketnerem, člověkem převeliké postavy. Tato práce byla prováděna za okresního starosty Josefa Bartoše, mlynáře ze Splzova, který byl v této akci velice nápomocný. Tento projekt však narazil na odpor ohledně líšenského továrního mostu. Tato práce zůstala stát. Teprve až se postavila silnice od Vrátu k Vranovu se líšenští začali starat o silnici přes Líšný. Kolem roku 1920 byla znovu okresním cesmistrem Františkem Kousalem shodným místem dle původního projektu jen s malými odchylkami.