Rok 1953
Správa obce
K 31. 12. 1953 bylo toto složení místního národního výboru:
Rada MNV:
Šourek Bohumír jako předseda
Chvalinová Marie jako zeměd. referent
Vaňátko Vít jako finanční referent
Šulc Bohumír jako školský referent
Kinský Vilém jako technický referent
Místní tajemník
V osobě místního tajemníka nastala změna. Je jím s. Bohumil Vojtíšek, který dojíždí z Poříče u Semil. Vede administrativně téměř celou MNV a nahrazuje vlastně většinu referentů, což by vlastně nemělo být. Povoláním je krejčí a tuto funkci vykonává za odměnu 6 000 Kčs měsíčně.
Činnost MNV
Běžné úkoly vykonával MNV dobře. Plánem se však scházelo jen k slavnostnímu zasedání. Přesto byly vykonány mnohé práce pro zvelebení obce. Malé však bylo pochopení občanů, kteří by mohli pomoci při různých akcích. Tak zaznamenáváme novou stavbu zděné kolny na uhlí při národní škole a zavedení vodovodu ve školní budově do tříd. Brigádnicky se pracovalo na přípravě k oplocení školní zahrady a hřiště. Byly zasazeny všechny sloupky. Zbývá ještě napnout pletivo. Svépomocí zaveden napojením na vrátskou zásobárnu vodovod do Zdůlně, hlavně zásluhou p. Nejedlové.
Vojáci z obce – povolání dosavad. nevojáků
V letošním roce nastoupili základní vojenskou službu 4 muži. Vojenská správa povolala letos k odvodu pro event. potřebu i všechny muže nevojáky do 50 let. Až asi na 6 byli všichni odvedeni.
Zásobování
V letošním roce nastal v zásobování velký zlom. Od začátku roku nebylo lze koupit volný cukr, máslo, maso a mnoho jiných věcí vůbec. Lidé nadávali (rolníci, kteří pro nesplnění dodávek nedostávali lístky, na které příděl plynule byl) a říkali, že už nic není a že se to zhroutí. Ale vláda měla svůj plán. Nahromadit veliké množství zboží, které by vydrželo jakýkoli nápor kupujících, až veškeré zboží uvolní. Tento předpoklad by ovšem nevyšel, kdyby nebyla současně provedena měnová reforma, neboť mezi lidmi bylo velké množství peněz.Hovořilo se už několikrát o reformě (tajně mezi lidmi), vždy to znamenalo nápor na obchody, ale nikdy to nevyšlo.
Až v polovině května znovu se (od Prahy) začaly šířit pověsti o připravované reformě. Těžko vypsat co se dělo. Lidé zkupovávali vše, co se prodávalo na volném trhu. Když už to vypadalo na rozvrat trhu, přišel zákaz volného prodeje (prodávalo se jen na lístky) a inventury. To už nebylo pochyb o tom, že reforma bude. A 31. května rozhlas oficiálně reformu a zrušení vázaného trhu ohlásil.
Provádění bylo dosti složité, uvádím jen několik hlavních rysů. Na každou pracující osobu, jeho příslušníka rodinného a důchodce bylo vyměněno 300 starých korun v poměru 5:1 – tedy na 60 nových korun. Vše ostatní (a byly to statisíce i miliony!) se vyměnilo 501. Lépe na tom byli lidé, kteří měli peníze na vkladní knížce. Za to, že takto projevili důvěru režimu, bylo jim prvých 5 000 Kčs proměněno v poměru 5:1, další tisíce 6:1, 10:1, atd. Nad 50 000 Kčs se měnily i vklady 50:1. Že bylo proklínání a nadávání, to je samozřejmé. Horší bylo, že při vyhlášení veškeré reformy byly bez náhrady zrušeny veškeré vázané vklady a státní půjčky z doby 1. republiky. Tím se octlo mnoho starých opuštěných lidí rázem bez prostředků. Ti byli odkázáni (pokud byli nad 65 let či neschopni práce) na sociální důchod (asi 185 Kčs měsíčně)!
Mzdy byly přepočteny 5:1 a některé byly mírně zvýšeny. Ceny některých druhů zboží byly nově stanoveny. Zde malý příklad:
Ceny
Cukr | 1kg | 14 Kčs |
Mýdlo jádr. | kg | 12,- |
Kakao | kg | 140,- |
Mýdlo toil. | kg | 32,- |
Tvrdé cukroví | kg | 22,- |
Chléb | 2,80 | |
Med | kg | 36,- |
Krupice | kg | 6,40 |
Káva zrnková | 300,- | |
Hrubá mouka | 6,- | |
Čaj | 280,- | |
Hladká mouka | 5,- | |
Brambory | q | 84,- |
Rýže | 33,- | |
Pomeranče | 24,- | |
Svíčková | 27,- | |
Rozinky | 80,- | |
Telecí řízky | 32,- | |
Máslo | 44,- | |
Vepřové řízky | 31,- | |
Sádlo (vys) sýrové | 35,- | |
Mléko | 1l | v létě – 2 Kčs, v zimě 2,40 |
Vejce | 1 kus 1,80 Kčs – 1,50 – 0,90 |
Mzdy
Běžné mzdy se pohybovaly mezi 500–1 500 Kčs měsíčně. Nejvíce mezd bylo kolem 800 Kčs. Z toho je vidět, že se muselo šetřit. Myslíte, že ty tisíce úředníků, kteří si po léta hrály s lístky byly převedeny do výroby? Kdepak! Zůstaly v úřadech a našla se pro ně jiná agenda.
Snížení cen
Vláda dala lidem jasnou perspektivu. Chcete-li, aby ceny šly dolů, stupňujte produktivitu práce, vyrábějte více výrobků! A tak byly některé výrobky mírně zlevněny. Některé průmyslové značně.
Cukr zlevněn ze 14 Kčs na 12 Kčs, mouka také o 50 halířů, ale maso, masné výrobky, chléb, mléko, máslo zůstalo při starých cenách.
Živnosti
V roce 1953 zrušil živnost obuvnickou Bohuslav Pekař č., hostinec R. Netřebského převzal komunální podnik města Železného Brodu a ustanovil si vedoucího Jaroslava Skalu. Dosud drží živnost holičskou Bohumil Chvalina, jehož manželka je členkou rady MNV v Líšném.
Škola
Dnem 1. září 1953 vchází v platnost nový školský zákon. V učitelském sboru a správních zaměstnancích při národní a mateřské škole, jakož i v organizaci školy nastaly určité změny. Dosavadní jednotřídní národní škola je od 1. září 1953 přeměněna na školu dvoutřídní. Pro 2. třídu ustanovena Květoslava Bartošová-Hlavová jako učitelka (ze Splzova).
V budově je umístěna i mateřská škola. Učebny byly zřízeny z bývalého pokojíku a ložnice ředitele školy. V náhradu obdržel ředitel 1 byt po školníku Jáchymu Velovi, který se přestěhoval do soukromého bytu u Pivrnců č.
V mateřské škole učila Marie Peštová, Líšný 60 a jako pěstounka ji pomáhala od 1. 12. 1953 Stanislava Kotrbová-Maryšková, Líšný č.
Ředitelem obou škol zůstává Josef Pešta 4. 10. 1953. Rozvázal pracovní poměr na žádost MNV v Líšném školník Jáchym Vele. Po dohodě MNV v Líšném s ONV v Semilech nastoupila na místo školnice Ludmila Karbanová ze Sněhova – Líšný, rodem z Bílovic na Moravě.
Studenti z obce
Maruška Velová chodí do W. třídy jedenáctiletky v Semilech, Květa Velová do pedagogického gymnasia pro učitelky mateřských škol v Jablonci, Maruška Kotrbová a Miroslav Kocour do jedenáctiletky v Turnově, Miroslav Šulc do vyšší hospodářské školy (bývalá obchodní akademie) v Jablonci nad Nisou, Věra Nejedlová do pedagogické školy v Jablonci.
Patronát
Škola udržuje styk s patronátním závodem PBZ Líšný. 5. 11. 1953 navštívili žáci národní a mateřské školy v Líšném, jakož i zástupci lidosprávy a politické strany KSČ, dělníky patronátního závodu na jejich pracovišti u příležitosti slavnostní schůze závodu PBZ ke splnění 5. roku pětiletky a prohlídli si výrobu silonu. Před schůzí byli všichni velmi dobře pohoštěni. Po schůzi vystoupilo žactvo s kulturním programem.
MLK
V letošním roce se podařilo úsilí knihovníkovou zvýšit počet návštěv i počet výpůjček. V osobě knihovníka nebylo změn.
Čtenářů: 100, výpůjček: 6 000, návštěv: 2 233
Rada žen při MNV
Ve složení rady jakož i v osobě předsedkyně došlo k určitým změnám proti r. 1952. Předsedkyně se sice občas dostavuje do schůzí rady MNV, posedí tam, ale jinakou činnost nevykazuje. Předsedkyní byla zvolena Anna Kučerová, Líšný 37.
ČSČK
Skupina Československého červeného kříže se zdárně rozvíjí. Činnost byla dosti bohatá, hlavně zásluhou předsedy Jáchyma Vele a jednatele Emila Štryncla. Uskutečněny byly 4 zdravotní přednášky s filmem (přednášeli lékaři). Přednášky byly hojně navštíveny. Kromě toho byly vedeny a organizovány kursy první pomoci. (Instruktor Jáchym Vele)
Zábavy, přednášky, oslavy
Pořádání tanečních zábav a plesů je drahý špás. 40% vstupného se musí odvádět státu přes MNV. Přesto se pořádaly 3 plesy a 4 taneční zábavy. Přednášky byly jako jiná léta organizovány k významným politickým výročím během celého roku.
7. června vystoupila mládež (školní) s tanečky, zpěvy a smyslovými hrami při oslavě Sportovního dne, který byl ve zdejší obci uspořádán společně s oslavou Mezinárodního dne dětí.
4. 11. veřejná oslava VŘSR – učitelé připravili s dětmi celovečerní program, ředitel školy promítl film. Tradiční štafetový? Běh přátelství" byl i letos organizován Sokolem k 7. 11. 1953.
28. 12. byla v závodní jídelně PBZ pod záštitou závodní rady PBZ pořádaná vánoční nadílka s pohádkovou postavou dědy Mráze, kterou jako loni vytvořil Ladislav Stránský. Vyvrcholením byl příchod dědy Mráze, který jel na saních vesnicí a přivezl pro každé dítě hodnotný dárek (každý měl v sáčku: pomeranče, burské oříšky, datle, fíky, kapesníky, čokoládu, sušenky, jablka, mandle). (Saně táhl bílý kůň).
O zdárný průběh a finanční zajištění akce dědy Mráze se zasloužily: závod PBZ, MNV, složky NF(Sokol, Jednota hasičů) SRPŠ, učitelstvo. Před nadílkou byl program dětí.
Úmrtí J.V.Stalina
Dne 6. 3. 1953 přerušila klidný chod naší práce ranní zpráva o úmrtí J.V.Stalina. 5. 3. 53 v 9hod 50min. večer zemřel po těžké nemoci předseda rady ministrů SSSR a tajemník ÚV KSSS Josef Vissariouvič Stalin. O významu osobnosti J.V.Stalina pro lidstvo celého světa pronesl president Klement Gottwald projev v Čs. rozhlase 7. 3. 53
Pohřeb J.V.Stalina se konal 9. 3. 53. Za ČSR se pohřbu zúčastnil president Klement Gottwald a předseda vlády A.Zápotocký. Miliony pracujících naší země, shromážděné v pondělí 9. 3. na smutečních tryznách vzdaly čest nesmrtelné památce velikého Stalina a spolu s účastníky pražské smuteční tryzny přijaly slavnou přísahu, přečtenou náměstkem předsedy vlády Viliamem Širokým.
Úmrtí Klementa Gottwalda
Nedlouho po smrti velikého Stalina potkalo nás nové velké neštěstí. Utichlo náhle srdce milovaného vůdce lidu Československa, presidenta republiky, předsedy Komunistické strany Československa, soudruha Klementa Gottwalda. Odešel první bojovník, který na věky spojil v nerozborném svazku československo-sovětského přátelství národy naší země s národy Sovětského svazu. Zemřel 14. 3. 1953 v 11hod. ráno.
Ve všech úředních budovách, ve školách, na národních výborech byly vystavěny katafalky s podobiznou Klementa Gottwalda. Ve všech obcích se podepisovaly gondolenční listiny. V naší vesnici přišli všichni občané do úřadovny MNV podepsat gondolenční listinu. Přišli i pionýři a žáci národní školy se svými učiteli. 19. březen byl dnem loučení s Klementem Gottwaldem. Miliony lidí se shromáždily k smuteční tryznám v celé republice. Ve všech obcích se konaly smutečné tryzny za zemřelého Klementa Gottwalda. Na nádvoří továrny PBZ Líšný se sešli všichni dělníci, občané, pionýři, aby se rozloučili s prvním dělnickým presidentem. U katafalku ozářeného světy, ozdobného věnci a kyticemi dělníků a všech složek národní fronty se střídala od 7 hodin ráno čestná stráž. Celá obec, nejširší veřejnost se zúčastnila hlavního odpoledního smutečního projevu, vysílaného rozhlasem. Hlavní projev nad rakví presidenta pronesl předseda vlády Antonín Zápotocký. Při projevu se střídala čestná stráž pionýrů.
Volba nového presidenta
Na opuštěný presidentský stolec byl Národním shromážděním jednomyslně a slavně zvolen v první jarní den starý druh a věrný spolubojovník Klementa Gottwalda Antonín Zápotocký.
Nový školský zákon
V pátek 24. dubna 1953 přijalo a schválilo naše Národní shromáždění nový školský zákon. Jsou utvořeny osmileté a jedenáctileté střední školy.
Počasí
Leden: začátek se sněhem a mrazíky, sněhu stále přibývalo. Zvěř velmi trpěla. Koncem ledna obleva s dešti,ledovatka
Únor: sněhové bouře, závěje, mrazy až -15°C. Kolem 14. obleva, až do konce měsíce teplo s ranními mrazíky. Sníh zmizel.
Březen: zač. jasno s ranními mrazy. 2. přilétli špačci, celý měsíc ranní mrazíky.
Duben: zač. silně větrno, sucho. 7. bouřka a padaly kroupy. Sucho, sucho!
Květen: sucho, zimy. 7. a 8. mrazíky, 8. sníh na kvetoucí stromy. Je však zajímavé, že ovoce bylo dost. V noci na 13. napadlo asi 15-20 cm sněhu. Stromy, poněvadž měly listy, polámaly se. Od 15. vedra. 21. vichřice značné síly, na konci zimy a deště.
Červen: zimy, deště. Kolem 10. začínala senoseč. 15. bouře s lijákem později kroupy. Později zlepšení počasí.
Červenec: začátek teplý, od 5 deště – v polovině pěkné počasí – konec opět deštivý
Srpen: od 11.pěkné teplé počasí, takže žnové práce dobře postupovaly
Září: zač. chladno a sucho. Pár dní prudké deště. Na 15. první mrazík, konec pěkný.
Říjen: 9. první větší mrazy (-41°C). Celý říjen krásný, teplý podzim úplně bez vláhy.
Listopad: ani listopad nepřinesl vláhu. Jen 2 dny trochu mžilo. Celkem klidno (5 dní větrno). Nejvyšší teplota byla 14. a 15., a to 12°C. Nejnižší teplota byla 28. listopadu -8°C.
Prosinec: opět bez kapky deště. 3 mlhavé dny, 6 jasných, většinou zamračeno, 5 dní větrno. 20. začal teprve první sníh. 29. se ho nasypalo tolik, že bylo nutno ihned protahovat.
Polní práce
Senoseč začala 10.června. Seno částečně zmoklo. Otavy se sušily dobře. Žně začaly 21. července. Vlivem dešťů značně ztížené. Závěr žní byl však pěkný. Brambory se kopaly hravě a podzimní práce se dělaly krásně.
Úroda žita byla ubohá, právě tak len. Rané brambory trochu hnily, pozdní byly pěkné. Ovoce bylo dostatek, méně švestek, vlašské ořechy žádné. Zato lískových byla taková přesila, že není pamětníka. Také ostružin bylo hodně, hub méně.
Živelné pohromy
V dubnu byly časté lesní požáry na stráních při trati. 15. června bylo krupobití.
El. proud: V letošním roce byl velmi často vypínán elektrický proud. Způsobovalo to četné hospodářské škody a nelibost občanů.
Socha T.G.Masaryka
V noci z 25. na 26. únor zmizela z pomníku padlých socha T.G.Masaryka, kterou pachatel ukryl v roští u Kocourů č. 11. Nalezenou sochu odnesl tajemník s. Vojtíšek na MNV, kde se zničila!
Josef Pešta
kronikář