Líšný
Okresní politickou správou v Semilech čís. 50.299.3-Vú/34.3. ze 24. listopadu 1924 sděleno bylo panu starostovi obce Vrátu, že výnosem ministerstva vnitra ze 24. října 1927 č. 66.786 ai 24. byla rozloučena obec Vrát, soudní okres Žel. Brod ve tři nové obce samostatné, a to: Vrát s Prosíčkou, Líšný s Libentinami a Koberovy s Chloudovem. Zem. polit. spr. rozpouští vyn. z 15. 11. 1927 č. 483.65/z.s.p. O.V. 1912 zastupitelstvo obce Vrát a vypisuje ve všech 3 obcích nové volby na 14. prosince 1927. Tím dlouholetý sen o osamostatnění, jehož uskutečnění celé generace naše po desetiletí marně se pokoušely, stal se skutkem.
Občanstvo zdejší svoji vyspělost prokázalo vzájemnou dohodou, a tak se bez voleb stali členy prvního obecního zastupitelstva:
Ve schůzi obec. zastupitelstva dne 20. prosince 1927 zvoleni:
Starostou: Koucký Stsl., sklář.
náměstkem: Matura Jos.,
do obec. rady: Štryncl Jos., říd. uč., Nedvídek Emil, stavitel.
Obec. pokladníkem: Vaňátko Vít, skl.
Členy fin. komise: Jozífek J., Kotrba Jindř., Voska Fr., Jiřička Bedřich, Kopal Rudolf a Kobr Jaroslav.
Členy lequidační komise psp.: Koucký Stsl., Vaňátko Vít, Jozífek Jos.
Do m. r. školní: Štryncl Jos., Fišer Jindř., Koucký Fr., členy, Kopal Rudolf, Mastník Fr. a Patřičný Vít náhrad.
Do komise osvětové: Jozífek Jos., Hajný Štěpán, Daníček Jos., Chvalina Bhml. st., Hýsek Bohdan, Mastník Fr., Kocour Stsl.
Do komise staveb. psp. Nedvídek Em., Fišer Jindř., Štryncl Jos., Pekař Jos. č. 72.
Obecním poslem stanoven p. Maryška Lad. z Libentin
Katastrální obec Líšný, k níž náleží osada Líšný se samotami Závrší a Zdůleň, osada Libentiny a čp. 48 (dříve 25 v Prosíčce) je útulná víska na levém břehu Jizery na 50° 38,5 sš. a 32°53,5 v.d. 5 km od Žel. Brodu, 12 km od Turnova a tolik též od Jablonce nad Nisou.
Její úhledné domky z převážné většiny zděné, kryté břidlicí a eternitem rozhozeny jsou po obou stranách nové silnice a po stráních, čestnou stráž jim stojí na jihu Suché Skály Kantorovy varhany též zvané se Sokolem v pozadí, na západě zadumaně hledí k nám Frýdštejn s Kopaninou, Záborčí a Panteon, na sev. Buben s Patříčkami a vížka bzovského kostela, v mlhavé dálavě Černá Studnice na vých. nížš Chocholouš 364 m n. m., nejvyšší bod u nás. Bod nejnižší je řečiště Jizery (u mostu 268 m n. m.). Na V., J. a Z. věnčena je víska naše jehličnatými lesy (Špikovsko, Hamry, Široký, Závrší, Zdůleň, Chocholouš, pod Suchými skalami, Lísek) na severu vine se stříbrným pruhem Jizera s chladivými, vždy čistými vlnami, jež občas rozvodněná dosti škody natropí na lukách přilehlých. Podél ní po levém břehu vede železnice procházející u nás tunelem 476 m dlouhým, po břehu pak pravém silnice pojizerská od Žel. Brodu k Turnovu vedoucí. Romantická dědina naše tvoří s přilehlým údolím maloskalským malebně důstojnou bránu k Českému ráji a jest letními hosty a návštěvníky hojně vyhledávána.
Podle posledního sčítání lidu v r. 1921 má celkem 144 rodin bydlící v 74 domech a to 255 mužů a 301 ženu, celkem 556 obyvatel, národnosti československé 551, Němci 4, Ukrajinec 1.
Náboženství: Bez vyznání 111, českosloven. 325, kat. 110 a bratr. 6, evang.4.
Pozemků má 146.567ha, jichž čistý katastrální výnos činí 2161.36 Kč. Přímých daní v r. 1925 bylo 13.848.66 Kč., přirážek obec. a škol. 450%, okresních 440%.
Z budov jest největší přádelna Menčíkova a její 4 jednopatrové domy činžovní, dvoutřídní škola obecná a sokolovna. Z veřejných budov a památek zde jsou: škola, sokolovna, hasičská zbrojnice, 2 domky na zastávce, pomník padlým vojínům, kaplička v Závrší, boží muka pod zastávkou.
Obyvatelstvo jsou z převážné většiny dělníci sklářští a textilní. V továrně je 1 ředitel, 1 účetní, 2 úředníci a 4 mistři, ve škole 2 učitelé (ind. uč. a 2 uč. nábož. přicházejí odjinud) na trati 1 pochůzkář. Mimo to jsou zde: 2 hostinští, 2 pekaři, 2 krejčí, 2 obuvníci, 2 obchody zbožím koloniálním, 3 sklářští faktoři, 1 stavitel, 1 řezník, 1 tesař, 3 žel.dělníci, 1 holič a 6 chalupníků.
Ze spolků a korporací zde působí: "Sbor dobrovolných hasičů" (od r. 1882), těl. jednota Sokol (od r. 1897), "Okrasa" (od r. 1909), textilní odbočka a nár. soc. a soc. demokratická, "Domovina"(1924), polit. odbočka nár.soc., odbočka sklářů. Odbor "N.J.S." v poslední době zanikl – Politicky se hlásí obyvatelstvo asi ze 60% k nár. socialistům, asi ze 20% k republikánům a po 10% k soc. dem. a nár. dem. Spolky a korporace pracují svorně vedle sebe namnoze i společně (komitét pomníkový, osvětová komise), obyvatelstvo je kulturně vyspělé, pokroku milované, hojně čte a se vzdělává (není snad u nás rodiny bez novin a časopisů), takže se ves naše v oboru tom řadí k prvním zdejšího okresu.
Politickou a celní správou patříme do Semil, okresním soudem a berním úřadem do Železného Brodu, přifařeni jsme do Bzí, poštou k Vranovu. Školní obec naši tvoří osady a části: Líšný, Libentiny, Sněhov–Líšný, Želeč a spodní část Splzova, tedy z obcí: Líšný, Sněhov a Skuhrov. Z veřejných budov a památek zde jmenovati třeba: škola, sokolovna, hasičská zbrojnice, zastávka, památník padlým, kaplička Závrší, boží muka v Líšném.
Orné půdy je u nás málo a ne mnoho výnosná, její obdělávání je po kopcích velmi namáhavé, většinou "samotíhou", mrvena pole a úroda s pole ponejvíce na bedrech musí býti donášena ani jediná z místních chalup neuživí svého majitele a jeho rodinu, a každý z nich nucen je hledati vedlejší zaměstnání (sklo, továrna, řemeslo, obchod). Rodí se zde žito, oves, málo pšenice a ječmena, brambory, červené zelí, řepa, vadnice, burkyně, jetel, kolenec. Z lučních rostlin mino obvyklé na okrese vyskytuje se u Jizery šmél okoličnatý, jinde pak janovec, hojně vřesu červeného, brusinka, divizna, rozchodník, netřesk a m.j.
Hořením náleží půda naše na povrchu hlinito-písčitá rozmanitým útvarům zemským. Nejobyčejnějším kamenem zde je křemen a břidlice, v tunelu nalezen byl prý i leštěnec olověný. Že tu snad kdysi bývala i ruda železná, naznačují názvy míst "hamry" a staré pověsti. U Libentin v Lísku je hojný pískovec (ze druhohor). Ve vápenci galenit je v tunelu, v Jizeře je častý olivín.
Ovocnému stromoví věnují majitelé náležitou péči. Daří se pěkné a hojně a dobře se zpeněží. Naše "košařky" je odnášejí do Jablonce, rovněž maliny, borůvky, houby, také zeleninu v Turnově nakupovanou. Víno zde uzrá zřídka.
Koní zde je málo, jen pár v továrně a po 1 místní pekaři. Krávy mají naši chalupníci nejvýše dvě, koz a králíků je dosti. Také včelařů zde je několik výnos však sotva uhradí režii. Zvěře tu je málo. Něco zajíců a koroptví, někdy sem zabloudí srna, bažant, na Jizeře kachny. Z ostatního zvířectva vyskytne se i liška, kuna, tchoř, racek, datel, sojka, na Suchých Skálách i sokol, v Jizeře pstruh, úhoř.
Podnebí zde je celkem mírné, velikých poruch chráněny jsme okolními horskými hřbety. Mrazy dosahují až -20°C, vedra +25°C. Poměry zdravotní jsou zde nepříznivější než v Železném Brodě a Turnově, neboť veškeré životní potřeby musí se k nám dovážeti.
Poměry výdělkové lze v celku označiti jako příznivé. Mzda dělníků továrních činí týdně 100–200 Kč, někdy i více, z rodiny pak zřídka zaměstnána v továrně osoba jedna, ale většinou po dvou, ba tři, někdy až čtyři. Výdělky sklářů jsou různé podle konjunktury, někdy velmi dobré, jindy ubohé. Živnostníkům (pekařům, řezníkům, kramářům a hostinským) daří se dobře. Nedostatek bytů je tu citelný, stavební ruch nevalný, protože majitelé stavebních míst buď nechtí prodati vůbec nebo za tak vysokou cenu místa stavební, že jich tak vysoko platiti nelze. Nejlepší pozemky jsou ovšem v majetku Menčíkově, tudíž vůbec neprodejné. Obec naše hraničí na severu a severozápadě s Jizerou (obec Skuhrov a Sněhov) na východě a jihu s Vrátem (Prosíčkou) a Besedicemi, na jihozápadě s Vranovem.
Stavy a průtoky na vodních tocích: